V pátek 7. 12. se uskutečnilo prestižní derby proti našemu geografickému sousedovi – Právnické fakultě. Sice by si takový zápas zasloužil hojnou účast hráčů i fanoušků, realita byla odlišná. Ovšem vše má své pro i proti – jelikož nás přišlo i s gólmanem právě 6, neriskovali jsme vyloučení za příliš mnoho hráčů na hřišti. Nutno podotknout, že soupeř disponoval více než dvojnásobným arsenálem.
Naše slabiny, kterými byly technika a fyzická kondice, jsme se rozhodli nahradit precizní taktikou, založenou na betonové obraně a smrtících brejcích. První část plánu se nám podařilo obdivuhodně dodržet především díky skvělému brankáři Michalu Vackovi až do desáté minuty, po třetině tedy byl stav 0:1.
V úvodu druhé části jsme soupeře evidentně zaskočili, když jsme začali plnit i druhou taktickou část. Nejprve Jakub Vít prošel neohroženě středem hřiště a ze vzduchu trefil míč přímo k tyči. Nezalekli jsme se ani rychlé odpovědi ze strany soupeře. Tomáš Hambálek vzal odpovědnost na sebe, svými parádními kličkami si obhodil tři soupeřovy protihráče a nekompromisně zavěsil do šibenice. Druhá střela na bránu a druhý gól!
Bohužel se jednalo o náš poslední světlý moment. Nebýt ale závěrečné minuty druhé části, ve které jsme dostali tři kusy v řadě, mohli jsme vstupovat do třetí třetiny s nadějí na senzační výsledek. Psychicky posilněný soupeř nám již toho příliš nepovolil, chvíle s míčkem na našich holích se stávaly čím dál vzácnějšími. Že jsme pro dobrý výsledek učinili maximum, dokládá i time-out, během kterého jsme se snažili načerpat především fyzické síly. Nakonec jsme uhájili čestné skóre 2:8.
Celkové hodnocení je následující: Soupeře jsme jednoznačně předčili v efektivitě střelby, která byla stoprocentní. Oproti tomu soupeř potřeboval ke svým gólům i stejný počet tyčí. S výše uvedeným koresponduje i naše výborná obrana v čele s brankářem. Naopak obrana soupeře byla prakticky neviditelná. Největším nedostatkem našeho týmu oproti soupeři pak shledáváme skutečnost, že si nedokážeme uzurpovat právo na volné pátky.
0 komentářů