V pondělí 16.12. jsme se sešli k poslednímu zápasu zimního semestru. V UFL Open nás čekal zápas o 7.místo. Soupeřem nám byl soupeř, který ve druhé skupině obsadil stejně jako my 4.místo. Tento důležitý zápas, který naskýtal i možnost vítězství, přiměl náš tým k vzácně dobré docházce. V bráně byl připraven Ondra Chmelař, v obraně se točili Vašek Kouba, Vojta Lejsek, Peťa Bohuslav a Jirka Kurka a do útoky jsme měli nachystané dva kompletní útoky – Martin Cuhra, Martin Beneš, Zdenál Junek a Kuba Svoboda, Kuba Vít a Tomáš Hambálek. Navíc dorazil i Toom, který narušoval naší souhru tím, že naprosto náhodně střídal všechny posty, což pomalejším jedincům (Zdenál) dělalo nemalé problémy.
Do utkání jsme vstoupili ve velkém nasazení a malém počtu, protože v době úvodního hvizdu se většina týmu ještě schovávala v šatně. Naštěstí všichni rychle dorazili a mohli jsme začít zužitkovávat naší početní výhody a k šoku všech zúčastněných i technické převahy. To rychle vyústilo v první gól, který vsítil Vašek. Za nedlouho navýšil skóre Beny. Za zmínku stojí i to, že se Zdenál dostal do šance (chápej, že soupeř zjistil, že od něj nehrozí žádné nebezpečí a nechával ho nebráněného). Tomu se s vypětím všech sil podařilo vystřelit, nicméně ho to natolik rozhodilo, že se naprosto nekoordinovaně zřítil a způsobil ostatním spoluhráčům neustávající záchvat smíchu. Soupeř bohužel této momentky využil ke snížení skóre.
Do druhé třetiny jsme vstoupili s odhodláním naše vedení rychle navýšit. Po pěkné akci přidal dalšího góla Peťa. Další akce zůstali neproměněny, zejména když jsme nedokázali využít takových akcí, jako je přečíslení 2 na 0. To zavinil Toom tak, že při tomto úniku zapomněl vzít s sebou míček, za což byl následně potrestán naprosto zaslouženou pokutou za zapomenuté něco a minelu utkání.
Na počátku třetí třetiny se nám dokonce podařilo předvést akci jako z florbalové učebnice. Míček putoval na jeden dotek po ose Vašek – Peťa – Martin C. – Peťa a Zdenál, kterému se nějakým zázrakem podařilo vsítit branku. Soupeř byl z této skutečnosti tak deprimován, že se začal uchylovat k zákeřnostem. Po jejich hrubém faulu jsme pěkně dokázali využít signalizované výhody. Ondra rychle pustil do pole šestého hráče a tuto výhodu zužitkoval Kuba V. střelou do šibenice. Soupeř po tomto gólu prokázal svojí „kvalitu“ a znalost pravidel, když se pokoušel reklamovat naší hru v šesti. Nemusíme dodával, že naprosto bez úspěchu. Soupeři se nějakou náhodou podařilo lehce zkorigovat skóre, což nás však nemohlo zastavit blížícímu se úspěchu. Další gól následně přidal opět Zdenál, když dokázal další svojí „střelu“ propašoval gólmanovi pod nohou. Následně však opět prokázal své kvality tak, že s Hambošem předvedli názornou ukázku toho, jak se nemá střídat. Tak jsme byli donuceni hrát v oslabení. V něm se nám podařilo něco neskutečného – zesměšnit soupeře tím, že jsme dokázali ve čtyřech kombinovat a za celé dvě minuty jsme neztratili míček z holí. S koncem oslabení přišel i hvizd rozhodčího, oznamující náš další, naprosto nečekaný úspěch. Proto mohl celou Juliskou zaznít hrozivý a všude obávaný pokřik TRALALALALA!