Bylo nebylo již 14 dní je tomu, co chlapci naši z A-týmu opět turfy obuli a na řežbu s Peleho vnuky se nabudili. Boj to nebyl jen tak ledajaký, vždyť o třeti ligovou příslušnost šlo, a tak se sešli úplně všichni. Tři kluci kulhaví (Vojta, Honza a Jirka) blbě jen čuměli, ostatní sami se o výhru snažili. Hra nebyla zrovna líbivá, ve vzduchu bylo to divné napětí, nikdo si nepřál spadnout ze třetí. Rozkaz zněl jasně: “Nedostat gól!” A tak to každý kopal hned do autu. Soubojů bylo na tři to zápasy. Fanoušci byli malinko nesví, přeci jen vždycky to padalo a tenkrát nic. Když tu z houfu vyběhl malinký Filípek a… než si ho někdo všiml, Filip už střídal – 1:0 pro naše. Ale s ohledem na zápas žádný efekt – hrálo se od autu k autu, skluz za skluzem, nadávka za nadávkou a Martin stále neměl zákrok. Po změně stran uklidnil řady Kuba s Milanem a vše vypadalo pohodově a tak nějak až snadně a tak se Aleš rozhodl poškádlit Martinovy nervíky a vlastně díky tomu, že otálel s rozehrou a pak z metru nasolil útočníkovi hýžďové svaly, připsal si Martin první zákrok. Však taky Martin jasně mu vyčinil, červenej jak drak pár peprných slůvek z chřtánu vypudil. Jenže nakonec se stejně jednoho gólu vnuci toho legendárního kopáče dočkali a tak nakonec na světelné tabuli svítilo skóre 3:1 a tím pádem jsme opět ukopali třetí ligu.
Vojta
0 komentářů