Tralalalala 8:5 K.A.M.-božští psi, zápas č. 1

Do zápasu jsme nastupovali plní odhodlání a sebedůvěry (odhodlání a sebedůvěra = 100%), přičemž nás zajímal pouze jediný cíl – výhra s gólovým rozdílem co možná největším. Úplný začátek zápasu se i navzdory tomuto neodvíjel podle našich představ, nemohli jsme si nahrát a všechny balóny nám odskakovaly. Naštěstí soupeř na tom byl ještě hůř a to ze zřejmých důvodů – polovina jejich týmu vůbec neuměla hrát fotbal. Každopádně tahle jejich snaha o fotbal vyústila v rychlé vedení našeho celku 3:0, což mělo vliv především na naši sebedůvěru (odhodlání hráčů = 100%, sebedůvěra hráčů – roste). A přesně v tuto chvíli (5 minut po začátku utkání) došlo k události, která měla ohromný vliv na průběh celého utkání – do hry nastoupil Danda Wohlrath. Všechny útočné choutky, které se za ta léta v tomto hráči nastřádaly během dlouhých bezbrankových let v obraně, byly uvolněny během pěti minut v tomto střídání a soupeři pouze bezbranně přihlíželi jeho řádění. Když nakonec opustil hřiště, tak na jeho kontě bylo o tři vstřelené branky více!! Davy šílely, z fanynek padaly podprsenky a na desítce rovnou přiobjednali deset flašek zelené navrch. Jenže tento úspěch měl i své stinné stránky, a to že se v hlavách našich hráčů odehrála změna a najednou si všichni chtěli dát gól a naše odhodlání opadlo (odhodlání hráčů = 20%, sebedůvěra většiny hráčů = 200%, sebedůvěra D. Wohlratha = 1000%). Tento efekt se na hře projevil tak, že jsme se do poločasu se soupeřem herně vyrovnali (tj. všichni na hřišti hráli tužku). Poločas končil výsledkem 8:2 pro náš celek vše mělo být rozhodnuto. Jenže potom přišla pro nás klasicky nejhorší část utkání – poločasová pauza. Při nástupu do druhé poloviny byly aktuální hodnoty v hlavách následující – odhodlání = 0%, sebedůvěra = 100%. Tohle byl začátek konce. Po chvíli jsme si museli dokonce vzít pauzu a vysvětlit si, jak se kope do balónu. Po patnácti minutách druhého poločasu byla krize opravdu hluboká a my jsme dostávali jeden gól za druhým (odhodlání = 20%, sebedůvěra = 0%). Skóre je 8:5 a pořád to šlo z kopce. Bylo zřejmé, že musíme něco udělat. Tohoto úkolu se hrdinně zhostil Martin „Vztekloun“ Oharek, který je velkým fanouškem Karlose Vémoly a dle jeho vzoru nám předvedl v kooperaci s protivníkovým gólmanem MMA okénko v podobě souboje na zemi. Tímto svým odvážným činem si vysloužil úctu hráčů, obdiv fanoušků, žlutou kartu a pokutu 20 Kč za vyvolávání nepokojů. Pozitivní ovšem bylo, že takto absolutně zničil koncentraci a morálku soupeře, který od tohoto momentu dále opět začal hrát tužku. Zápas byl ukončen o několik minut dříve, protože to vypadalo na další ukázku smíšených bojových umění od Rossiho. Stav se po prvním souboji už nezměnil a ze zápasu si kromě smíšených pocitů odnášíme také trojgólovou výhodu do odvety.

Zdenál

Záložka pro permanentní odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny.