Zas a znovu prohra v rozhodujícím zápase play-off o jeden gól. Tentokrát o to horší, že jsme navzdory výsledku byly pravděpodobně lepším týmem. Pojďme si ale projít jak celý zápas probíhal…
Výjimečně jsme hráli na hřišti 1, které je trochu větší než hřiště 6 na kterém jsme hráli celou sezónu a také se hrálo pro nás v neobvyklý čas už od 19:00. Trochu jsem se bál o účast, jelikož někteří hráči mají občas potíže číst a už se párkrát stalo, že hráč přišel po skončení zápasu, nebo došel až další den… Ale naštěstí teď máme evidentně kompetentní hráče a všichni, kteří mohli se dostavili v neskutečném počtu osmi hráčů. V tomto počtu jsme hráli asi podruhé v sezóně, takže celkem vzácný úkaz.
No zápas začal a vše nasvědčovalo tomu, že protivníka přehrajeme. Hrálo se převážně na soupeřově půli, jejich protiútoky obrana zastavovala a když už se dostali ke střele tak většinou to letělo do prostoru, kde stál gólman. Jenže se nám nedařilo prolomit soupeřovu obranu. Bránili opravdu ze všech sil a když už se útočníci dostali přes obránce tak v bráně stál dvoumetrový gólman co zabíral většinu prostoru, a když už ho nějak prostřelili, tak to šlo do tyčky. Jenom během prvního poločasu jsme nastříleli snad pět tyček. Chvilku jsme museli i bránit, když Dan dostal nějakou záhadnou žlutou, u které ani nevíme za co konkrétně byla, a my museli hrát ve třech. Tento tlak jsme překonali a hra se vrátila zpět na soupeřovu půli. Pak přišel první problém zápasu. Patrik se snažil zachránit míč u soupeřovy branky, aby vybojoval aspoň roh, jenže v rychlosti nešťastně narazil do dřevěných desek co jsou na okraji hřiště, zranil si koleno a musel vystřídat a do konce zápasu už pouze seděl na střídačce. Takže jsme se dostali znovu do našeho klasického počtu sedmi hráčů. Poté přišel druhý problém. Nastala chyba v rozehrávce a protihráč provedl pár kliček a klinicky zakončil. Do konce poločasu už ani jeden tým nedokázal proměnit své šance a tak se šlo do pauzy za stavu 0:1.
Druhý poločas začal o poznání lépe, kdy téměř hned po rozehrávce se ke střele dostal Dan a trefil míč přesně mezi nohy brankáře – 1:1. Tento gól nám dal novou energii a soupeř opět pouze odrážel útoky a odkopával míče z trefených tyček. Jenže se už začali častěji dostávat i do útoku, což většinou obrana nebo gólman odvrátili. Co se už nepodařilo odvrátit byla další nepovedená rozehrávka po které přišla průniková přihrávka na jejich útočníka a ani gólman ani vracející obránci už nezvládli zabránit druhému gólu soupeře. Nic jsme nevzdávali a stále jsme se snažili alespoň srovnat, jenže všechny střely končily buď v rukách gólmana, který zažíval svůj životní výkon, nebo na brankové konstrukci. Další rána přišla z nějaké úplně random šance, ke které se soupeř nějak dostal a přesnou střelou na nehlídanou tyč zvýšil už na 1:3. Zbývalo ještě několik minut a zde jsme na hřišti nechali úplně všechno. Jenže soupeřova obrana a hlavně teda gólman mařili naše šance. Dokonce i náš gólman se výjimečně vydal podpořit své spoluhráče na útočnou půli. Nakonec se povedlo vstřelit gól po akci kdy Vojta (gólman) získal odražený míč z přímého kopu, nahrál Pavlovi Š. který přihrávkou našel Pavla K. a ten výjimečně netrefil tyčku ani gólmana a míč skončil v síti. Jenže po tomto gólu už rozhodčí pískl konec a pro soupeře začaly oslavy postupu do třetí ligy, zatímco nás čeká další sezóna ve čtvrté lize. Nejvíc nás mrzí asi to, že tento zápas šel vyhrát. Ale teď už s tím nic nenaděláme a můžeme se alespoň snažit v nadcházejícím poháru děkana uhrát nějaký slušný výsledek.
Aspoň přidávám nějakou novější fotku našeho týmu… Poslední fotka je asi 2 roky stará.
kapitán Vojta (ten co leží na zemi jak kus hovna)