Tralalalala a historické vítězství
Mocný a obávaný Tralalalala měl po pádu z první ligy do druhé jednoznačný cíl sezony – návrat zpět do ligy nejvyšší. Ač byl rozjezd na počátku sezony pozvolný a hnedka v prvním zápase Tralalalala s bídou zachránilo remízu s bratrským týmem Suit up!, zbytkem základní části už proplulo s jistotou. S mírnými obtížemi se podařilo zvládnout play-off až k postupu do finále.
Finále 2.SFL se hrálo v úterý 17.12. od 19:00 na hřišti č.3. Soupeřem byl tým Gebratystů, který má z velké části minulost v týmu Slavia Praha. Na tu však jejich schopnosti už nestačí, proto se musí spokojit místo ligy mistrů s ligou strahovskou. Čelit tomuto týmu bylo připraveno Tralalalala v plné síle, tak jak jen soupiska umožňuje.
V bráně Benjamínek „robinsonáda pro diváky“ Páterek. Do obrany byli připraveni Dan „rád přispívám na FB pod vlivem“ Wohl-Rath, Martin „ nikdy nepřijdu do hospody, nikdy!“ Oharek, Lukáš „blonďatý hrubián“ Zeman, Kuba „jednatel“ Kubát a Jarda „ukradl jsem babičce tepláky na hraní“ Švec. V útoku hráli Tomáš „zidanovka na baru“ Rossmann , Matěj „dnes mě tatínek pustil na strahovskou“ Blažek, kteří občas na hřiště (nutno přiznat že častěji než obvykle) pustili Pavla „jako důchodce už půjdu hrát za Suit up“ Gajdoše, Tomáše „proč kurva jezdím autem na finále“ Nováka, Davida „Prcka z Vysočiny“ Zeleného a asi jednou si na hřiště troufl i hrající kapitán a pseudotrenér Zdenál „správný kapitán musí být ultraalkoholik“ Garčic. V ochozech na lavičce či za plotem bylo připraveno povzbuzovat mnoho fanoušků. Mimo jiné zkryplení ex-kapitáni Čůrák a Lenochod, spousta veřejných i tajných milenek, opilí hráči odpadu či náhodní kolemjdoucí uchváceni kvalitou hry.
Zápas začal a do rychlého vedení se dostal náš tým díky Pavlovi, který si vzpomněl na časy, kdy ještě uměl dávat góly pravidelně. Následně se jako správný týmový hráč ukázal Prezident, který i za cenu rozpáraného obočí a návštěvy nemocnice, udělal soupeřovu gólmanovi díru v držce a ten tak nadále nebyl schopen předvádět příliš kvalitní výkony. Toho rychle využil Matěj utěšenou střelou a poprvé také Rossi ukázal své schopnosti, což přineslo vedení 3:0. Soupeř se z toho rychlého úderu dokázal vzpamatovat a snížil na 3:2. Což se ale nelíbilo Ohymu, který buldočím způsobem přetlačit postupně tři protihráče a upravil na 4:2. Slávisté ale po celý zápas prokazovali schopnost snížit vždy do 30 sekund po obdržení branky. Ani jinak po celý zápas vynikající Beňo nedokázal této taktice čelit. Do šaten se tak šlo za stavu 4:3.
Druhá půle přinesla vyrovnaný a velmi vyhecovaný fotbal, kdy se vlivem ne úplně kvalitního výkonu rozhodčích, místy velice jiskřilo. Naštěstí soupeřova schopnost dávat góly jako okamžitou odpověď na obdržený gól se ukázala jako jediný způsob, kterým soupeř umí skórovat. Proto by se následný průběh dal popsat jednoduše: Rossi 5:3 + okamžitě 5:4 – Matějův únik + okamžitě zpátky na 6:5 – Rossiho třetí ponížení soupeře + okamžitých a naštěstí finálních 7:6.
Závěrečný hvizd spustil zaslouženou vlnu radosti a Strahovem mohlo znít prvoligové a zlaté Tralalalala, pro jistotu s opakováním. Tímto pomalu končí vzpomínky většiny týmu, neboť dále si slovo vzali Radegast, Svijany a Zelená. Z následných událostí lze zmínit pokřik Tralalalala, historicky poprvé znějící z nejvyššího stupínku, zasloužené vyhlášení Rossiho nejlepším střelcem celé Strahovské ligy (37 fíků za 11 zápasů), Prezidentovu návštěvu nemocnice, Rossiho zidanovku na baru na desítce, kterou vykonal pouze ve spodním prádle (nadrženým a neopečovávaným fanynkám lze na přání video dodat) a fakt, že vítězný pohár padl jako oběť bujarých oslav a je stále pohřešován. Zbytek oslav zůstává zahalen tajemstvím, neboť co se stalo na desítce, zůstává na desítce…
Zkryplený ex-kapitán Lenochod
PS. Jsou-li nadržené fanynky s prvním videem nespokojené, je možnost dodat ještě jedno více erotické z předcházejícího zápasu. V případě zájmu kontaktujte jednoho z dvojice aktérů – Rossi, Zdenál.