Pro začátek bude nejlepší popsat tuhle bandu potratů, proti které muselo tentokrát tralalácké áčko nastoupit. Jedná se o balíky z různých částí republiky, kteří název svého týmu seskládali ze sojčího chování svých matek a názvu obce, ve které se na gauči narodil jediný člen týmu, který se naučil psát. Tato smečka se jednoho krásného dne oblékla do trikotů odkazujících na jejich homosexuální orientaci a prohlásila se za fotbalový tým.
Podle toho také vypadal tento zápas… Začal klasicky samostatným nájezdem soupeře na naši bránu. Naštěstí tomu expertovi zřejmě nikdo nevysvětlil, že má trefovat vnitřek brány a tak to místo do prázdné brány namastil asi z jednoho metru do tyče. To nás trochu probralo, začali jsme trochu hrát a náš tlak vyústil v první gól (Sádovský – 1). Chvíli potom soupeře za nedůraz trestal náš bezturfový Matěj znova (Sádovský – 2), což v soupeřích spustilo mód pákistánského džihádisty a s taktikou „útok nebo nic“ se na nás vrhli. Trochu překvapivě tato taktika vedla ke gólu z jejich strany (potrat č. 3 – 1) Zároveň trochu přitvrdili, čímž pro nás začala velmi zábavná hra „kopni si do svého dementa“. To ovšem jejich dementí srdíčka těžce nesla a jejich dementní mozečky to nemohly pořádně zprocesit, a tak se začali chovat – překvapivě – jako pěkní dementi.
Například takový Bradáč, který si svou přezdívku vysloužil svojí trojitou bradou, takže vypadal jako kdyby někdo zamotal pytel sraček na provázek, připevnil na něj uši a zamotal to do LGBT vlajky. Vždy, když tato kreatura otevřela pusu, tak z ní létaly sračky na všechny strany hlasem Víti Starého po 3. lajně koksu snažícího se zpívat Šrouby a Matice. Tohle nakonec nedávali už ani jeho spoluhráči, a tak ho jeden z nich okřikl: „Drž už hubu vole! To se nedá poslouchat, kolik ti je??“ Načež Bradáč překvapivě odvětil číslovkou doplněnou o 90% jeho slovní zásoby: „68, pičo vole buzerante!!“
Tohle byl zřejmě moment, kdy si i rozhodčí řekl, že ho už nehodlá poslouchat a tak Bradáče při jeho následujícím sračkopádu vyloučil. Tuto přesilovku jsme krásnou kombinací využili (Špíšek – 1) a tím jsme soupeři definitivně sebrali vítr z plachet. Zápas se pak už dohrával ve stylu podivné parodie na fotbal, kde ještě jednou skóroval Matěj (Sádovský – 3) a zaznamenal tak svůj první hattrick za Tralalalala a také skóroval jeden ze soupeřů (potrat č. 1 – 1).
Zápas tedy skončil 4:2 v náš prospěch a soupeř si zřejmě bude muset domluvit sezení u svého terapeuta přivydělávajícího si prodejem panáků v plastu a cigár v kiosku za hajzlíkama na hlavním nádraží.
Slunce v duši a co nejméně potratů přeje
Váš Ex-kapitán
Jelikož se tradice s Krtečkem stále po dvou týdnech drží, tak nesmí chybět opět nějaká fotka. Tentokrát Pavel K. s legendou na ELMU.
