Druhý zápas letošní UFL Open odehráli florbalisté v pátek 2. listopadu na Julisce proti týmu Mládenci – Zoltan team. Tento manšaft vyhrál předchozí utkání 10:0 a spousta jeho hráčů hráje daleko vyšší soutěž než krajský přeborák. Přesto jsme šli do zápasu velmi natěšení s cílem spravit si chuť po předchozím debaklu s VŠCHT. Pro méně si věřící hráče byl cíl nedostat desítku a dát alespoň jeden gól.
Sešli jsme se v celkem silné sestavě 11 hráčů v poli a brankářky. Premiéru za Tralalalala si odbyl Jirka Kurka. Již od začátku bylo znát, že soupeř má herně navrch a po 5 minutách jsme prohrávali 0:2. Nicméně ani naše útočné akce nebyly na rozdíl od pondělního zápasu úplně marné. Největší šancí první třetiny opovrhl Vašek “už se těšim až budu psát protokol na praktika“ Kouba. Zlepšilo se i branění, a tak jsme k žádným vážnějším šancím nepouštěli ani soupeře.
Jelikož v předešlém zápase jsme dostali největší kotel ve 2. třetině, chtěli jsme se tomu tentokrát pokud možno vyvarovat. Bohužel – třetí gól jsme dostali po necelé půlminutě hry. Pak si ale soupeři začli hrát tak trochu na machříky a navíc jsme jsme velmi dobře bránili, takže se protihráči téměř k ničemu nedostávali. A naopak, směle jsme se vrhli do útoku. První pár vážnějších šancí ještě skončilo nezdarem, pak ale vyvezl míček Honza “soupeře si povodim jak malý kluky“ Pozler a perfektní nahrávkou umožnil Peťovi “Veví“ Veverkovi skórovat do prázdné branky. To ovšem zdaleka nebylo všechno. Po necelé půlminutě uvolnil dobrým pasem Vojta “věčný student“ Lejsek kapitána Petra “mam zařízlý trenky v prdeli“ Vágnera, který obkličkoval dva protihráče a zavěsil do šibenice. A aby toho nebylo málo, po pár sekundách přidal další gól Peťa “kvůli mně nemá Čikita zápočet“Veverka a rázem to bylo 3:3. Od té doby se hra trochu zklidnila, a i když byl soupeř opticky o něco lepší, nepouštěli jsme ho do žádných šancí. A naopak: před koncem druhé třetiny jsme šli poprvé do vedení po další střele pana kapitána.
Bylo jasné, že třetí třetina nebude vůbec jednoduchá a soupeř vyvine velký tlak na obrácení zápasu. Jako první jsme ale udeřili my. Víťa “už nesimuluju a chodim hrát“ Škvára přešel s míčkem přes skoro celé hřiště a nekompromisně zavěsil. Bohužel pro nás byl už od té doby aktivnější soupeř. Snížení přišlo nedlouho po našem gólu. Mládenci i nadále tlačili, ale do vážnějších příležitostí se nedostávali. Až 2 minuty před koncem rozehávali standardku kousek od naší brány a této rozehrávce se nedalo z jejich strany nic vytknout – 5:5. Rozhodující moment přišel minutu a půl před koncem, kdy byl za poněkud nejasných okolností vyloučen Peťa “ani jsem se ho nedotk“ Vágner. Soupeř si sice nevytvářel nějaké dobré přesilovkové kombinace vedoucí k zakončení, ale jedna ze střel z dálky se nějak nešťastně odrazila a skončila v síti. V samotném závěru mohl ještě vyrovnat opět Peťa “nechci platit rundu za hattrick“ Vágner, ale jeho střela se do brány nedostala.
Nutno dodat, že z naší strany šlo zcela určitě o jeden z nejlepších výkonů vůbec a chybělo tomu jen bodové ohodnocení, které nakonec jen těsně uniklo. Proto jistě toužíte vidět na vlastní oči, jak nám to jde, a příště se na nás už konečně přijdete kouknout!:-)
0 komentářů