Fakultní UFL

Po výhře v posledním zápase klasické UFL nás v pátek 20.4. čekal první zápas nové soutěže – Fakultní univerzitní florbalové ligy. Ta se nakonec ke konci letního semestru rozběhla i přes značné porodní bolesti. Přihlášeno bylo osm týmů rozdělených do dvou skupin.

K prvnímu zápasu jsme tedy nastoupili proti FELu. Po dlouhé době se na zápas dostavily všechny klíčové opory, a proto jsme před utkáním doufali ve vítězství. Utkání bylo poměrně vyrovnané, i když po většinu času jsme měli mírnou převahu my. Předvedli se hlavně naši tradiční střelci. Obránci Jan Pozler a Jan Kotrbatý se trefili z přímého úderu, jeden Honza na začátku a druhý symbolicky na konci. Kapitán Peťa Vágner se díky své „svalnaté“ postavě protlačil z rohu před branku a zavěsil třetí gól a náš nejlepší střelec Peťa Veverka se nenechal zahanbit a vstřelil náš druhý a čtvrtý, navíc vítězný, gól. Soupeři se po každé naší brance zmohli na odpověď, ale na naší čtvrtou a pátou branku ze třetí třetiny už odpovědět nedokázali. V úvodním zápase jsme tedy vyhráli 5:3.

Následující týden nás čekala Přírodovědecká fakulta, kterou jsme před začátkem turnaje považovali za outsidera. To se nám vymstilo. Po celý zápas jsme byli slabším týmem, rychle jsme se dostali do ztráty a jediná chvíle, kdy jsme mohli věřit v dobrý výsledek byla ve druhé třetině, kdy za stavu 0:3 rychle po sobě snížili Jan Kotrbatý a krásnou ranou, a premiérovým gólem za Tralalalala, Vašek Kouba. Následoval však další příděl branek do naší sítě a zápas skončil výsledkem 2:6.

Situace ve skupině se vyvinula takovým způsobem, že jsme si to v posledním zápase rozdali Fakultou tělovýchovy o postup do semifinále. Soupeřových hráčů na zápas nepřišlo mnoho, navíc za ně hrály dvě pří(sl)ušnice něžnějšího pohlaví, ale naše optimistické vyhlídky byly zadupány do země brzy po startu utkání.  V obranné činnosti jsme podali velmi špatný výkon, útočníci nepřistupovali včas k hráčům a skoro všechny góly jsme dostali po nepokrytí soupeřových hráčů a jejich krásných střelách zdálky. Tento rozhodující zápas jsme bohužel nezvládli a jediné co stojí za pochvalu je branka Peti Vondráčka, který krásně vystřelil z kraje hřiště, a naše závěrečná hra v oslabení. V tom jsme hráli nejlépe z celého utkání, když nejprve po úniku Martina Beneše a jeho nahrávce skóroval Peta Vágner a následně našemu kapitánovi chyběly jen centimetry, aby zachytil nahrávku do úniku opět od Martina Beneše. Jinak náš výkon nebyl odpovídající důležitosti zápasu a odešli jsme s potupnou porážkou 2:5. Ve skupině jsme tedy skončili třetí a čekal nás zápas o páté místo.

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář