Staří dobří Veteráni opět vítězí

Poté co fotbalově ukončili podzim, začali naši Veteráni také jarní sezonu. V sobotu 22.2.2014 nastoupili ke svému úplně prvnímu utkání v rámci ligového poháru Pavla Formáčka. Tato dlouhodobá, k.o. systémem hraná soutěž, vyšle své vítěze do Poháru vítězů pohárů proti těm nevětším velkoklubům. Proto v ní nesmíme chybět.

Úvodní los k nám by mírný a přiřadil nám hratelného soupeře – tým Profesoři ze 7. Hanspaulské ligy. Byl k nám mírný i termínově, neboť ve zvolenou hodinu bylo připraveno nebývale mnoho našich borců. A jakých. Po dlouhé době nás posílili z JEDU dorazivší Ing. Jan „Hovnivál“ Hejný, z Holandska přiletěvší Ing. Jan „Buvol“ Gubiš a z Asie se navrátivší Ing. Petr Drát Komínek. Tuto údernou trojici doplňovali pravidelní hráči Ing. Vladimír „Špáňa“ Španihel, konečně Ing. Tomáš „TOOM“ Kouřim, dále rovněž Bc. Filip „Trpaslík“ Petrásek, Bc. Pavel „El Pavlito“ Bartl a v poslední řadě i nic Václav Jánský a pořád ještě vůbec nic Martin „zadkoliž“ Cuhra. Z tribun nám navíc vehementně fandily Mgr. Barbora Jakšová, Bc. Lada „Beruška“ Vodičková, nic Zuzana Řežábková, taky ještě nic Karolína „Bohyně“ Kopecká, nic a už ve skluzu Anna Plachá a ještě v pořádku nic Klára Jasioková. Byli jsme tedy jasnými favority tohoto utkání.

Obraz hry tomu také od začátku odpovídal. Soupeře jsme pouštěli k míči jen sporadicky a hlavní dění se většinou odehrávalo kolem jeho brankoviště. Protivníkův brankář však dlouho odolával, ale nakonec podlehl bláznivému odrazu od některé Drátovy části těla. Poté se ale náš análízátor v brance předvedl v plné kráse, podcenil dlouhý nakopnutý míč a soupeř z náhodné akce vyrovnal. Když se po další individuální chybě na půlce hřiště dostal dokonce do vedení, začalo být zle.

My jsme postupně zintenzívněli náš tlak, ale ani dlouho po změně stran se kýžený výsledek v podobě vyrovnání nedostavoval. Ani když jsme vypili skoro všechny zásoby našeho zeleného iontového nápoje, nenacházely naše střely potřebnou přesnost a neustále končily na brankové konstrukci, v náručí pozorného soupeřova brankáře či kdesi ve křoví. Nakonec se ale Filip postavil svou mohutnou postavou do Pavlitovy střely a ztečoval míč jak nejlépe mohl. Po zbytek zápasu jsme sice nadále pokračovali v tlaku a soupeř v bezzubosti, ale změnu skóre to už nepřineslo.

Na řadu tedy přišla loterie pokutových kopů. Jako první se k míči postavil Drát a se slovy „je mi jedno, jestli nedám“ chladnokrevně proměnil. Soupeřův brankář si míč vylovil ze sítě, postavil si ho na značku pokutového kopu a rovněž nezaváhal. Další přišel na řadu Pavlito, který zvolil „nejbezpečnější“ variantu doprostřed branky. Jeho rána byla naštěstí dostatečně pomalá, takže soupeřův brankář stačil uskočit a my měli opět navrch. Když pak druhý soupeřův střelec zasáhl pouze břevno, mohl TOOM rozhodnout. Svůj pokus ale tlačil k tyči tak moc, že ji trefil. Postup nám proto zařídil až poslední soupeřův střelec, který předvedl pokus (doslova) vysoko nad očekávání všech přítomných.

Po úspěšném utkání následovala ještě úspěšnější taktická průprava. Přeci jenom jsme si toho měli hodně co říct a ukázat, takže se nakonec stalo úplně všechno, co na takovou taktickou průpravu vůbec může patřit. I to je další z mnoha důvodů, proč se přijít podívat na zápas Veteránů. Ten další nás čeká někdy o víkendu 15.-16.3., ale tentokrát to nebudeme mít nijak jednoduché. Utkáme se totiž s týmem Hosthunters, který na podzim postoupil již do třetí Hanspaulské ligy. O postup se ale popereme.

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář