Pajdové – Trblblblblb 3:4

18.3. 2014 sehrálo Béčko svůj další mač 4. Strahovské ligy skupiny C. Soupeřem našich borců byli Pajdové, známí především ze sedmé ligy, zápasy proti Jadernému odpadu.

Protože jsme již na trénincích postupně nacvičili herní taktiku, a věděli jsme, jakým způsobem budeme hrát, a byli jsme tak natěšení a jaksepatří nadržení (někteří i regulérně nadržení), kterak svět pozná naše nové fotbalové kreace a fotbalové umění. Nastupujeme v sestavě:

Oncek „padá mi to tam stále zajímavěji“ Bartoněk v kase, brání Ondřej „tvrdý“ Kollert, Vašíček „ještě tvrdší“ Jánský, kapitán David „schválně, jak vysoko dokážu vykopnou balon“ Brožek, Vojta „sólíčko v obraně“ Straka a David „cyklista“ Klečka. V útoku pak zmateně pobíhali David „Beckham“Blatský, Radim „matoucí“ Tichý, Karlos „zapomněl jsem, jak se ve Strahovce střídá“ Andrle a Jeníček „dlužíš rundu“ Benýšek.

Takřka ihned po úvodním hvizdu, po úvodním oťukávání, se před Onckem objeví nikým nehlídaný útočník, a k tomu s merunou. Oncek lvím skokem vyškrabává z brankové čáry, a Vojta hasí. Tento okamžik buď jen jednou z mála kaněk v prvním poločase – první half jsme odehráli jinak skvěle.

Po deseti minutách se prosazuje David Blatský, svým typickým průnikem ze strany na střed hřiště, a zavěšuje – 1:0. Koncentrovanou hru zezadu podporují i chlapci vepředu, a vytvářejí si jednu šanci za druhou. Po dalších pár minutách zvyšuje Ondra Kollert, střelou z úhlu, když proměnil naši přesilovku. Nutno podotknout, že po pofiderním posouzení nedovoleného zákroku na našeho hráče rozhodčím. Našly se situace, kdy jsme faulovali i my, a mnohem vážněji (slovy kapitána: „Tyvole, já ho vzal regulérně přes párky, a kdyby mi ten vůl tu žlutou dal, neřekl bych ani slovo.“), ale rozhodčí mlčel. Nu což, dnes jsme si na sudího stěžovat nemohli.

Každopádně – dalšího fíka přidal premiérově (= runda) Jeníček Benýšek, když z přímáku prostřelil všechny tři monovrstvy lidských těl, a zvýšil na 3:0. Víc jsme v poločase nestihli, a i přes nepříznivé počasí (vítr a déšť) jsme mohli být spokojeni.

Tak. Druhý poločas začal taky dobře. Už na 4:0 dává Karlos, a vypadá to na hladký průběh zápasu. Jenomže – ty bychom nebyli my, kdybychom to nějak nezkomplikovali. Nejprve Vojta nenapraví chybné rozehrání Oncka a střelou k tyči je sníženo. Téměř vzápětí je to ještě horší, když si Oncek neposbírá lehounké nahození téměř z půle. Zbývá ještě 15 minut a je to „jen“ 4:2.

Začínáme trošku chytat nerva, začínáme běhat, najednou všichni chtějí zvýšit, sice ještě pořád disciplinovanou hrou, nicméně, oken v obraně je více a více, navíc začínáme i více faulovat nabuzené protivníky. Ti se začínají objevovat na naší půlce i s brankářem, a působí nám tak nejedny problémy.

No, a když pan Blatský nedá tak jasnou tutovku, jako je Slunce samotné (analogie Beckhamovy penalty ze čtvrtfinále proti Portugalsku na Euru 2004 – nicméně David měl asi tři roky času a byl asi o deset metrů blíže), a pan Brožek zakončuje nádhernou akci na jeden dotek na bránu velkého Strahovského stadionu, je zle. Dostáváme se pod zbytečný tlak, a naše obrana má občas co dělat. Přestojíme i oslabení kvůli špatnému střídání (= zbytečná žlutá karta). Vrcholem zápasu budiž branka soupeřova gólmana z poslední minuty, kdy se k němu dostává odražený míč, a on tak zakončuje do prázdné kasy – 4:3.

Ihned následuje poslední hvizd. Nám spadnou ze srdcí skály, ale 3 body jsou doma.

Suma sumárum – vychladnutí ve druhé půli nám málem vzalo vítězství! Je třeba se více soustředit, a  obzvláště v závěrečných minutách. Jinak již naše hra pomalu vykazuje hlavu a patu, o čemž se můžete jít přesvědčit i na utkání proti Sokolu Brazzers, a to 24.3. 2014, ve 22:00 na hřišti 1.

 

-žld-

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář