Část soupeřova týmu byla evidentně z cukru, když se v deštivé noci sešli pouze v pěti hráčích a museli proto hrát celý zápas v oslabení. Náš neohrožený tým se naopak sešel v celku slušné sestavě, na hřišti hráli/chodili/sakrovali/kulhali/plakali/hekali/nadávali/simulovali/pobíhali/hledali/kličkovali(Filipe)/stříleli/faulovali/panákovali atd. Žolík Cuhra, Filip, Venca, Míšák, Šušu, Pavel, Roman a bohyně, kapitánka – postrach soupeřova gólmana – Kája. Za postranní čarou hlídali zelenou Anče, Habi a Toom.
Vzhledem k počtu soupeřů zápas žádné drama nesliboval, což se také vyplnilo. Celá hra se odehrávala na soupeřově polovině, který se jen zuby nehty bránil. Největším ohrožením naší brány tak byly odkopy soupeře přes celé hřiště, naštěstí žádný nešel přesně do brány a tak mohl Cuhra dál v klidu buzerovat hráče před sebou. Většina našich šancí končila na tyčkách soupeřovy brány, nicméně některé míče občas letěly i do sítě. Před totálním debaklem soupeře uchránil především dobrý výkon jejich brankáře. Ten však měl slabinu ve střelách z nulového úhlu, které se mu podařilo hned dvakrát srazit do brány. Za první poločas se podařilo skórovat hráčům ŠušuŠušu, Venca, Šušu.
Jedinou změnou a pobavením ve druhém poločase bylo nasazení těžkého kalibru do útoku. Cuhra však rychle ukázal všem posměváčkům, že není žolíkem kapitánky Káji nadarmo a vsítil gól hned z druhé šance (většina našich ostatních hráčů potřebuje na gól v průměru 5,4368 +- 0,0003 šancí). Další průběh zápasu již jen ve zkratce: góly přidali Šušu a Pavel, Kája snažíc se sestřelit soupeřova gólmana si zvrtla kotník, Mišák v bráně zmrznul, došla zelená a to je konec pohádky.
Mišák
0 komentářů