Ke třetímu mači 40. ročníku Strahovské ligy vyběhli fotbalisté Trclclclclc proti teamu Pizdec, jejichž původ jména je opředen mnoha legendami.
První gól zápasu padl ve prospěch ‚Céčka‘, v tu dobu nejlepšího teamu tabulky po celých dvou odehraných zápasech. Poté se hráči se drželi motta slavné písně předávané ústní lidovou slovesností ‚,Tak jsme první noacó‘‘ a proto dali soupeři malý náskok, když obdrželi dvě branky. Snad jen Jirka byl proti této laxní taktice a rozhodl se spoluhráče naštvat rozvlněním sítě v bráně nepřítelova brankáře. Následovala dechberoucí nudná pasáž zápasu, kterou přerušil až Mario (krátké a), který se tak rozhodl učinit, aby zvěčnil své jméno (a příjmení) a ukázal svým spoluhráčům, jak se správně píše. 3:2.
Vše se zdálo být v pořádku, naši hrdinové kontrolovali zápas, pak si ale najednou všimli zvláštního ukázu. Jednomu by se mohlo zdát, že zvláštním úkazem u Céčka by bylo časté střídání, řada přihrávek a náběhů, tady šlo však o jiný úkaz. Podle exaktní statistiky celých 66% střel našeho teamu končilo na brankové konstrukci protihráčů. Závěrem jsme udivením nad tímto jevem ztratili kontrolu nad zápasem a z nečekané střely Pizdec vyrovnal skóre na 3:3, které se stalo finálním. Remíza.
Odcházeli jsme ze hřiště lehce zklamaní. Příště to bude lepší. Tak jsme druzí noacó.
0 komentářů