Staří, čím dál tím lepší.
Po létech spekulací, zákulisních jednání a plánování se zrodil další tým. V pražské Hanspaulské lize nastoupilo ve středu 3.4. poprvé mužstvo s úderným názvem Tralalalala. Mužstvo veteránů našeho týmu. Protože propustnost naší fakultou není až tak velká a již tak omezená čísla ještě srážejí různé odchody do zahraničí nebo do JETE, musel si tento nově vznikající tým pomoct i několika budoucími veterány a posilami z Moe’s.
Do úvodního utkání proti týmu Perpetis tak v brance nastoupil David Karal, v obraně Ing. Vladimír Španihel, Bc. Jan Hejný, Bc. Miloslav Kepka, Václav Jánský a Ing. Roman Pangrác. V útoku se pak střídali Ing. Petr Komínek, Bc. Filip Petrásek a nic Martin Cuhra. Z lavičky si pak celý tým vzal na starost Bc. Tomáš Kouřim.
Naši borci si museli zvykat na celou řadu nových věcí. Pět hráčů v poli, házené auty ani úzké hřiště jim však nedělalo takové problémy, jako velký skákavý míč. Přihrávky místo na našich kopačkách končily povětšinou v zámezí nebo rovnou na poli. Soupeř naštěstí připomínal spíše skupinu kuželek než fotbalový tým, a tak jsme měli relativní klid zvyknout si na podmínky. Nejlépe si na ně zvykl Špáňa, který zcela nesmyslně odehrál míč před vyběhnuvším Davidem a předložil ho soupeřovi před prázdnou bránu. Soupeř nepohrdl.
Tento gól nás celkem rozhodil, poněvadž jinak se protihráči prakticky nedostávali za půlící čáru. Nepřestali jsme ale v aktivním pojetí hry a naše střely se postupně začaly přibližovat k prostoru vymezenému třemi tyčemi. Vyrovnání přišlo poté, co Cuhra vhodil aut tak nešikovně, že se míč dostal až před branku, do níž ho hlavou usměrnil Václav Jánský. Ostatní události prvního poločasu měly spíše humorný charakter. Špáňa připravil soupeřovi ještě jednu gólovku, ale David nezklamal. A pak soupeři ukázali, jací jsou to Páni Fotbalisti. Vysoký míč chtěl odhlavičkovat hráč s číslem 3. Chystal se na to, připravoval. V tu chvíli se ale hráč s číslem 7 rozhodl, že by míč mohl odehrát on. A nakopnul nic netušícího hráče 3 vší silou mezi nohy. Čtenáři je asi jasné, že nejen celé naše mužstvo, ale i rozhodčí a mnozí protihráči se po této exhibici váleli v křečích po zemi. Nicméně Cuhra v následném zmatku nastřelil tyčku.
Po změně stran jsme pokračovali v aktivní hře a soupeř v legráckách. Na úvod si jeden z obránců nastřelil spojnici vlastní branky. Pak jsme se konečně prosadili i my. Po další Cuhrově přihrávce skóroval Hejňas. Filip Petrásek si nakonec na míč zvykl a se soupeřem si začal dělat, co chtěl. Jeho přihrávky zůstávaly dlouho bez adresáta, ale nakonec jednu z našich X šancí proměnil Drát. To bylo tím posledním vzruchem v utkání. Po zápase pak následovala tradiční taktická průprava, na které se probraly všechny důležité týmové záležitosti a ještě mnohem více. Všichni se už proto moc těší na další utkání, které odehrajeme v úterý 9.4. od 18:30 na hřišti v areálu ZŠ Pošepného; Praha 4.
0 komentářů