Ve čtvrtek 7.11. se pro naše družstvo Tralalalala konala zlomová událost – zápas proti U.S.T.A.F. Nastoupili jsme ve složení: v bráně Bartoněk Ondřej, obrana: Krčmář Michal, Brožek David a Lecián Milan, a převážně v útoku (ale také občas v obraně, kdesi v poli, na střídačce..) zbytek družstva: Hebký Petr, Karal Petr, Šandera Jakub, Tomilov Nikolai, Vozár Michal.
Družstvo soupeře bylo opravdu špatné, podle tabulky a mého subjektivního názoru opravdu velice špatné; měli snad jednoho, maximálně dva schopné hráče a hned po zahájení to vypadalo na snadné 3 body, ale… Ze začátku jsme hráli to, co jsme si domluvili na tréninku a před zápasem, tj. !bránili soupeře už od půlky!, (neběhali po hřišti bezúčelně sem a tam jak idioti), všichni se vraceli, a chodili do breaků… Velice rychle jsme se po krasných akcích a kombinacích ujali vedení 4:1 po gólech Jakuba, Nikolaie a obou Michalu. Byl to pohledný fotbal, kterým jsme bavili sebe i diváky. Ze zaplněných “tribun” se od našich fanoušků začalo ozývat, že soupeř je zralý tak na “desítku”.
V tu chvíli se všechno posralo. Dostali jsme pocit, že už není třeba bránit a začali bezmyšlenkovitě vybíhat na soupeřovu polovinu bez balonu, vlastně bezhlavě běhat po celém hřišti, přestali si nahrávat a kombinovat, a začali naprosto zbytečně ztrácet balony v soubojích 1 na 1, či dokonce 1 do 2, do kterých si myslím, že jsme se vůbec pouštět nemuseli. Náš náskok se postupně snižoval. Každý každému radil, co a jak má dělat, a kupili jsme chybu za chybou, až to vyvrcholilo v to, že jsme obdrželi chvíli před závěrečným hvizdem branku na 4:5, což zpečetilo náš osud.
Nevěšme však hlavy, individuálně jsme dobří, potřebujeme to jen trochu “doladit”. Jako pozitivní vidím to, že jsme se v celkem hojném počtu sešli v hospodě a po chvíli smutku vzhlíželi k lepším zítřkům (teda alespoň někteří). Ke zlepšení nálady přispěla určitě také přítomnost bývalého kapitána Jana Hejného! 😉 Nyní bude čas lépe se připravit na nadcházející sezonu.
report by Hebký Petr
0 komentářů