To, co nikdo na začátku sezóny neočekával, se stalo skutečností. V úterý 15.4. se naše Céčko na dolním hřišti s povrchem páté generace sešlo proti týmu Lampioni, aby si to v přímém souboji rozdali o poslední postupové okénko do vyšší ligy. V bráně nás jako vždy jistil Michal “Dominátor” Pokorný, v obraně nastoupili klasicky Mára “střelecká fazóna se vytratila” Sommer, Jakub “Messi” íček, Matěj “Captain Morgan” Sekel a Honza “hecíř” Mazanec, natěšení na gól vyběhli útočníci Honza “bez koulí” Povolný, Ondra “kondiční trenér” Šembera a Libor “ať se na hřišti stane cokoliv, můžu za to já” Tomek. Do utkání nenastoupil z důvodu smrtící rýmičky Martin “Mourinho” Beneš a spoluhráčům alespoň rozdával z lavičky cenné rady a hořické trubičky.
Utkání začlo opatrně, oba týmy si byly vědomy důležitosti výsledku. Hrálo se spíše ve středu hřiště, žádné velké šance se nerodily ani na jedné straně. To se pokusil změnit Mára, který při rozehrávce nahrál krásně na nohu soupeře přímo před naši bránu, naštěstí vše dopadlo díky několika obětavým obranným pádům dobře. Do poločasu se tedy skóre na televizní kostce nad arénou neměnilo.
Druhý poločas již gólový byl. Náš vzor Matěj se uvolnil na levém křídle a nekompromisní mířenou střelou k tyči otevřel skóre. Opití radostí jsme polevili v koncentraci a do minuty bylo vyrovnáno. Strhnout vedení na naši stranu chtěl Jakub, z rohu si s pomocí hbitých nohou a kliček vybruslil mezi kruhy, přízemní střelou překonal gólmana, ale konstrukci brány již nikoliv. Druhým gólem se však blýskl Honza Povolný, umístěnou střelou provětral brankářovu zástěru mezi nohama a opět jsme tak vedli. Dále se Libor po dlouhé době rozhodl také bránit, ovšem vybral si špatný tým a na brankové čáře vytěsnil Matějovu střelu, která by navýšila naše vedení na dvoubrankový rozdíl. Vzápětí se nám to ale povedlo, když se po útočné akci ocitl v obranném pásmu soupeře odražený balón a Libor s rozeběhem z půlky hřiště propálil gólmana tak tvrdou střelou, že nebýt plotu za bránou, tak balón oblětěl zeměkouli a trefil Libora do zad. Skóre 3:1 v nás vzbuzovalo opravdu mnoho nadějných emocí, že už tam skoro jsme. Pokud nějaký Lampionek prošel přes naši betonovou obranu, zastavil ho skvěle chytající gólman. Ten se s přibývajícím časem rozhodl zpestřit si fotbal jiným sportem, a tak zvolil vybíjenou. První ostrou ránu schytal Honza Povolný rovnou do nádobíčka, monstrózní bolest mu zatemnila mysl a soupeř díky nabídnutému přečíslení snížil na 3:2. To stále hrálo do karet nám. Michal nadále posílal granátové střely na naše hráče, dále vybiti byli Libor do hlavy a opět Honza, tentokrát do břicha. Pár minut před koncem nás Lampioni zamkli na naší polovině, rohy střídaly přímé kopy a naše neprostupná hráz začínala pomalu prosakovat. Zazvonilo i břevno, ale stále jsme vysílení drželi hubený výsledek zaručující postup. Půl minuty (!) před závěrečným hvizdem však přišel Lampionový únik dva na jednoho, zakončený učebnicově gólem. Naplněni zmarem jsme se už ani nezmohli na závěrečný odpor a po remíze se nám sen o postupu do vyšší ligy rozplynul.
Nejen poslední zápas však ukázal, že Céčko má na to hrát dobrý fotbal, a pokud budeme pečlivě trénovat, máme na to se příští sezónu znovu porvat o postup. Odpad již pro nás není žádným soupeřem, ale jednu sezónu to s ním ještě ve stejné lize vydržíme. I když jsme už mohli být o ligu výš, aneb “Čo chýbalo…”
Beny
0 komentářů