Bylo nebylo, kdysi v dávných a dávných časech, asi tak minulé úterý, konalo se slavné klání mezi týmem vznešených dam z jaderné fakulty a dívkami pracujícími po nocích ve strahovských podzemních putykách.
Naděje jsme do jaderňaček vkládaly veliké, neboť již dříve dokázaly soupeře několikrát drtivě porazit. Navíc se do týmu vrátily dvě posily se zkušenostmi z USA, přibyla nová mladá krev a zůstalo i zdravé jádro z minulých sezón. Navrch se o tým nově starají hned dva mladí a krásní trenéři Mazi a Somřík (i když jeden z nich se poněkud nadměrně potí).
Zápas to byl věru napínavý, s celou řadou pohledných šancí i úsměvných okamžiků. Bouřící jaderný kotel na tribunách tentokrát fandil opravdu téměř slušně a zabavil se hrátkami s pyrotechnikou. Barmanky bohužel naprosto nesportovně celé léto trénovaly, a ani hrdinný týmový výkon našeho celku nedokázal zvrátit nešťastnou prohru. A tak aspoň si Kája pořádně zachytala…
Následné společné zapíjení výsledku pokračovalo až do pozdních nočních a brzkých ranních hodin. Kronikáři ovšem byli vlivem povzbuzujících nápojů neschopni dále zaznamenávat běh dějin a tak nám nezbývá než tu vyprávění takto ukončit. Těšme se na příště.
Hanča
0 komentářů