16.3.2015 to vše propuklo. El Capo Matej nás nechal svolat – všem pomalu začalo docházet, že se schyluje k něčemu velkému. Kapky deště tloukly pronikavou melodii do plechové střechy staré továrny. Přijeli jsme na místo určení, napjatí atmosférou, která visela ve vzduchu. S podivem dorazil ve smluvený čas i Big John. Pomalu všem docházelo, že budeme jednat s gangem Seleção. Poslední pokus o obchod skončil přestřelkou. “Minule nám odpálili všechnu pančovanou whiskey – hajzlové”, připomněl Márra. Tenkrát naší důstojnost musel navrátit náš bratrský klan.
Vše už čekalo na svých místech. Beny se chopil vyjednávání – vyjednávání o ceně chlastu a zbraní. Šlo o pančovanou vodku a dva tucty Thomson .23. Po desetiminutové diskuzi vyjednávání cen, kdy na obou stranách gangsterům tuhla krev v žilách, přišel Beny. Dva tisíce dolarů. Čekali jsme dvojnásobek, možná i více…. Co teď budeme dělat? – Horkokrevný Márra vykřikl – “Co to je za spravedlnost?!?”. Vytáhl svůj kvér a rozpoutal bitvu – tak jako za starých časů, už žádná úcta nebo respekt. Všem v hlavě zůstávala myšlenka o minulé nakládačce, kterou jsme dostali. Tenkrát to odneslo pět z nás. Zašeptal výstřel – jeden z nich se skácel k zemi – Mára se výstřelem nemílí. Věděli jsme, že jsme lépe vyzbrojení. Kulky lítaly všude. Strach opadnul. Zahájili jsme ofenzivu oslepení tuhou zničit je do posledního. Frustrovaný El Mazo vystřilel do jejich řad celý zásobník – bez úspěchu. Najednou stál obstoupený přesilou s prázdným zásobníkem a mezi ním a gangstery byl úzký betonový sloup. Když mělo dojít na nejhorší, hodil Juro svůj Thomson přímo do náruče El Maza – ten neváhal – dvě dávky, tři dávky. Soupeř se dal na ústup. Radim využil útěku zbabělého Seleçãana a vypálil mu do zad upilovanou brokovnicí svůj názor na jejich podnikání.
Vše se zdálo být v našich rukou. “Bude to fifty-fifty” – zvolal Matej. Najednou se ozvala velká rána – ty hajzlové mají granáty. Matej přiběhl k místu výbuchu – v krvi tam ležel Mario a Beny. To bude dobrý… to bude dobrý… Nasranost vyvolaná tímhle podlým činem vhnala Jurovi vztek do těla. “Mám ho” – zakřičel poté, co do něj nasypal zásobník. “Zdrhaj” – zvolal Mára. Big John je pronásledoval ve svém vyleštěném Jaguáru – chtěl dokončit, co bylo započato – už jsme ho nikdy neviděli. Luxusní vůz byl nalezen v řece o dva měsíce později obrostlý řasou.
Sedíme v opuštěném skladu – popíjíme vodku, která má trpkou chuť našich ztrát. Přesto se cítíme jako vítězové – dnes jsme neprohráli – dnes ne..
0 komentářů