Den zaslíbený pro florbal je prostě pátek a tak se 13.3. odehrálo další kolo Univerzitní florbalové ligy. Po předchozí poradě s nejmenovaným kapitánem (asi studentem, tedy pokud se na FELu studuje) jsme dali na jeho radu a vzali jsme si na zápas i hokejky a kalkulačky, ale díky nekompromisnímu kapitánovi, který zakázal vstup na hřiště bez oněch magických pomůcek, nás bylo pouze 6. Jediné co nám zbývalo, bylo doufat, že protihráči z VŠE si stanovili špatný ekonomický plán pro první kvartál a dostaví se v malém počtu. Jak to tak bývá, tak naše předpoklady se splnili a soupeři se dostavili ve stejném počtu. Inu zápas mohl začít za stavu 5 hráčů v poli, 1 v bráně a 0 na střídačce (na obou stranách).
V naší bráně se objevil „největší“ gólman, kterého tralalalala má, sám velký Cuhra Cuhrovič. V obraně rychlonožka Petr Vágner a obětavý hráč Vašek Kouba. Do útoku se postavili střelci Petr Vondráček, Honza Kotrbatý a nestřelec Petr Bohuslav. Jedna ze zajímavých věcí nastala hned před začátkem, když jsme si půjčili brankářské vybavení a gólman soupeřů musel chytat v kalhotách, ve kterých přišel.
První třetinu jsme zahájili famózně, když jsme po 7 minutách vedli 2:0. Pak jsme se sice nechali trochu unést hrou a z protiútoku jsme dostali gól, ale s konečným stavem první třetiny 2:1 jsme byli spokojeni. O přestávce jsme si spočítali, že pokud nebudeme spěchat a hrát ze zajištěné obrany tak nemůžeme prohrát. Po gólu na 3:1 jsme si řekli, že to budeme hrát jako Chelsea a začali jsme betonovat. Jenomže po 13 vteřinách 3. třetiny nám to nějak nevyšlo a soupeř dal gól na 3:2 a o 2 minuty později srovnal na 3:3. Po tomto gólu jsme pochopili, že tato strategie nám mnoho ovoce nepřinese a vydali jsme se do útoku. Na konci zápasu jsme sklidili plody naší práce: výhra 5:3 a jedny zničené kalhoty u soupeřova brankáře. Nakonec se snad hodí jen dodat slova našeho hráče „Když tu není Sakmár můžeme porazit kohokoli.“
0 komentářů