Dne 2.4.2015 se sešli naši veteráni k druhému duelu sezóny proti celku Opatovští kanonýři FC na hřišti Čechie Smíchov. Po úvodní výhře jsme samozřejmě chtěli další dva body, ovšem tentokráte byl soupeř o 8nipoznání kvalitnější, a tak jsme tušili, že to nebude lehké. Sestava Tralalalala byla následující: v brance tradiční lenochod Cuhra; obranu tvořili Vašek “Guma” Jánský, Michal “Krči” Krčmář, Milan “Otík” Lecián a Vladimír “Kanonýr” Španihel; v útoku se pak točila čtveřice Tomáš “Čurák” Kouřim, Pavel “Pavlíto” Bartl, Veronika “Madame Zelená” Blechová a Ondřej “Šušánek” Šubrt.
Přesně dle předpokladů, soupeř měl nepříjemný běhavý mladý tým. Utkání bylo od prvních chvil velice vyrovnané, a ačkoliv měli hosté chvíli více ze hry, poločas skončil nudným výsledkem 0:0. Za první poločas stojí za zmínku snad jen naše hladinka, která byla díky předzápasové taktické poradě ještě poměrně solidní.
Do druhé půle jsme zkusili soupeře zaskočit trikem, který jsme nazvali Indiana Květák. Našemu brankáři totiž svítilo slunko do ksichtu, a tak po marné snaze sehnat kšiltovku nastoupil s Tomášovo kloboukem. Naše lavička se sice mohla smíchy strhat, se soupeřem to ale ani nehlo a Cuhra velmi záhy inkasoval mezi nohy. Vymlouval se, že stejně neviděl a klobouk tedy odhodil. Tento gól byl pro nás však spouštějícím mechanizmem. Začali jsme hrát aktivněji, což vyústilo ve velkolepý obrat během čtyř minut. Radoval se nejprve Toom a pak i Šušánek.
Už už jsme, stále značněji posilněni všudypřítomnou Otíkovo slivovicí, doufali, že zápas dotáhneme do vítězného konce. To bychom ale pět minut před koncem nesměli inkasovat vyrovnávací gól a Toom by se nesměl bát strčit do souboje s gólmanem hlavu. (My mu to ale nezazlíváme, protože z téhož hřiště už byl jednou prostřednictvím RZS převezen do Motola.)
Zápas tak skončil 2:2 a konečná dělba bodů není vůbec špatným výsledkem. Dá se totiž očekávat, že soupeř se bude ucházet rovněž o přední příčky, a tak bylo důležité neprohrát.
Pavlíto
0 komentářů