K zápasu jsme se sešli v zábavném složení, čítajícím jen 7 lidí, z čehož měli všichni děsnou radost. Cukroušovo prohlášení a úsměv na tváři asi 10 minut před začátkem utkání: „Dnes je to v pohodě, dnes nás bude dost,“ se postupně měnilo v nejistý škleb a otázku: „To si děláte prdel, že budeme jen v 7 a z toho dvě holky?“ A tak byl zápas odstartován. Vyděšený Cukrouš v bráně a na hřišti Mišák, Mademoiselle, Otík, Pavlíto, Bohyně, Filip a hystericky řvoucí fanoušek TOOM na lavičce.
Proti nám nastoupil tým s panem Obrem v čele a rodeo se rozjelo. Naštěstí skóre otevřel pan Trpaslík a my vedli 1:0. O poločasový pauzičce jsme sotva stačili znovu chytit dech a už se zase hrálo. Cukrouš v bráně čaroval, Pavlíto i na střídačku jednou zavítal, Mademoiselle stále čekala na eňo ňuňo nahrávku jejího muže před bránu, Mišák běhal dopředu a dozadu, Otík po epesní střelo-netrefo-přihrávce od Bohyně skóroval podruhé, TOOM na lavičce pojuchával radostí… a tak jsme za velkého překvapení všech vyhráli 2:0!
Bohyně
0 komentářů