V pátek 9. 12. 2011 nás čekal další soupeř v Univerzitní florbalové lize – Average’s Joe.
Bohužel jsme nezačali nijak dobře. Opět pozdě dorazivší Jirka “Díra” Weiss se ještě převlékal v šatně a za jeho záda už padl první gól. Pak se sice dostavil a předvedl několik pěkných zákroků, ale soupeř hrál ve velkém stylu. Ačkoliv jsme jistě předvedli nejméně dvakrát lepší výkon než minulý týden, neměli jsme šanci. Soupeř, Average Joes, hrál totiž nejméně desetkrát lépe. Proto také první třetinu vyhrál 7:0.
Ve druhém dějství jsme se trochu vzmužili. Po dlouhé době do sestavy navrátivší se Radek “tepláky” Papoušek vystřídal na centru prvního útoku zraněného TOOMa a hned si připsal dvě branky. A to dokonce během jediného střídání. Pravé křídlo Petr Vágner se proměnil v nahrávače. Radkovi na první branku přihrál, jeho druhá trefa přišla pak z dorážky Petrovy střely. Aby toho nahrávání neměl málo, přičinil se Petr o chvíli později i o premiérový gól Honzy Pozlera.
Svůj (alespoň) nahrávkový hattrick Petr Vágner dokončil ve třetí třetině, když doslova na stříbrném podnose předložil před odkrytou branku míček Petrovi Veverkovi. Ten tak prolomil svou střeleckou impotenci a svou šestou tutovku konečně proměnil. Prohra 17:4 je sice nejhorší ve florbalové sekci, ale ne nejhorší v historii Tralalalala (23.10.2006, Drink team – Tralalalala 21:2) a navíc vzhledem k minulé výhře našich soupeřů 24:0 ne zas tak demotivující. Věřím, že teď už to bude jen lepší
0 komentářů