Vrcholem fotbalového týdne byl zápas mužského Áčka ve čtvrtek 7. března. Kdo čekal drama, tipoval správně. Šlo o tuhou bitvu, kde kralovaly obrany, nicméně ze začátku tomu tak vůbec nebylo.
Sešli jsme se v kvalitní sestavě. Branku hájil opět Ondřej „zase jesle“ Bartoněk, v obraně zmateně pobíhali Michal „málem nedošel“ Krčmář, Michal „varle“ Zajíček, David „zbrklý“ Brožek, Jan „rozhodčí je kretén“ Hejný a Martin „nepíšu reporty a nejsem schopný zajistit někoho jiného“ Ševeček. O branku soupeře se měli starat ještě zmateněji pobíhající Filip „hračička“ Petrásek, Milan „Otík“ Lecián, Petr „Aleš“ Valenta a David „ostrostřelec“ Blatský. Chyběl pouze Milan „kmet“ Holec, který nejspíše emigroval, a není k nalezení.
Soupeř, neznámí týpci z Podkrkonošíčka se na nás vytasili se solidní obranou a dobře chytajícím gólmanem. Velmi dlouho na světelné tabuli svítil stav 0:0. První varování přišlo z kopaček soupeře. Pumelice, za kterou se všichni jen otočili, skončila naštěstí na tyči. Naštěstí takřka z protiútoku jsme konečně zahrozili i my – pohlednou kombinaci zakončil Otík umístěnou střelou k levé tyči.
Branka nás nabudila a do konce poločasu ještě stihl Filip dát naši druhou branku. V první půli jsme kontrolovali hru a vyjma pár mentálních defektů obrany (nepřímý kop z hranice vápna) jsme měli utkání pod kontrolou.
Druhý half se alespoň ze začátku nesl v podobném duchu. Třetí pojistku nám zajistil po krásné střele David Blatský, kterak orazítkoval obě tyče. Brankář byl absolutně bezmocný. Snad ukolébáni výsledkem jsme nechávali protihráčům více prostoru, a ti trestali. Po pár zákrocích Oncka a soustavném tlaku soupeře se dostavilo snížení. Ze skrumáže před brankou se prosadil nějaký nýmand, který si popletl koule a nejdříve nakopl stojícího Zaju do varlat. Poté, vědom si svého výhodného postavení, nasměroval merunu mezi Zajovy nohy, a protože ani Oncek podobnou zákeřnost nečekal, dostal housky taktéž. 3:1. Trojité ponížení v jednom. Hopsající Zajda musel tedy odskákat na střídačku, kde byl našimi fanynkami řádně a nadstandardně ošetřen.
I nadále jsme hrozili, avšak když soupeř unikl do dalšího brejku, byl už náš brankář bezmocný. Podél nohy umístěný míč znamenal snížení na rozdíl jediné branky. Což samozřejmě znamenalo drama. Zbývalo asi pět minut do konce utkání. Naštěstí jsme projevili velkou morální sílu a závěrečný tlak jsme i se štěstím ustáli. I snad největší šanci soupeře na vyrovnání, kdy se Zaja s Onckem nedomluvili, a před protihráčem jen zívala prázdná kasa. Tu však Oncek tygřím skokem, i za cenu rozbitého nosu, zlikvidoval.
Výhra 3:2 tak znamená další 3 body do tabulky. Uvidíme, jak si povedeme v dalším utkání, nicméně je třeba zvýšit produktivitu a počet střel. Obrana zatím působí docela kompaktně, a až na pár minel se na náš umělecký výkon dívat dá, a tak hodláme pokračovat v nastoleném trendu, a v dalším zápase chceme opět bodovat.
Maximus Žaludus
0 komentářů