Výjezd

Dvanáctý červen roku dvoutisícího čtrnáctého se do historie Tralalalala zapsal nesmazatelným písmem. V rámci dokopné se totiž uskutečnilo první výjezdní fandění našeho týmu.

Vše začalo v 17:00 na Strahově, kde se pomalu narážel sud a grilovalo maso, ale o to rychleji mizely zásoby zelené. Přicházelo stále více lidí napříč naším sportovním týmem, muži, ženy, Špáňa. Zkrátka a dobře o zábavu nouze nebyla. Chvíli po osmnácté hodině se dostavila zánovní Karosa a všichni se postupně usadili na svých místech. Celkem 11 hráčů a 30 fanoušků se vydalo na dlouhou pouť směr Kbely, kde se mělo naše utkání odehrát. Cestu nám zpříjemňovalo houkání sirény a Maziho hudební doprovod.

Těsně před příjezdem přišla ještě povinná čůrací pauza na benzince a nástup udýchaného Infarkta. Pak už nám nic nebránilo dorazit na místo určení, kde na nás už čekal čerstvý Bc., ovšem tradičně nervózní Cuhra, kameraman a další diváci. Ve spršce ohňostrojů jsme pak uličkou fanoušků nastoupili na hřiště a zanedlouho také začali hrát.

Na hřiště se nastupovalo podle dosaženého vzdělání. Kapitán Ing. Tomáš Kouřim si tedy s sebou na vodil Ing. Vladimíra Španihela, Ing. Romana Pangráce, Ing. Petra Habáska a Ing. Filipa Petráska. Druhou pětku tvořili Ing. Jaroslav Gubiš, Ing. Pavel Bartl, Ing. Ondřej Šubrt a Bc. Martin Cuhra. Průměr nám kazili tedy pouze doplňující hráči „dnes už Bc.“ Václav Jánský, Bohyně Karolína Kopecká, nic Zuzu Řežábková, zapisovatelka nic Veronika Blechová a brankář furt nic David Karal.

Jako správný kapitán otevřel skóre TOOM v čase, který oficiální údaj uvádí jako třetí minutu, ale určitě to bylo mnohem dřív. Rovněž druhá branka z kopaček Ing. ŠuŠuho padla zcela jistě dříve než v šesté minutě, neboť při druhém střídání. Famózní začátek nás poněkud uklidnil, nikoliv však naše stále hlučnější diváky. Teprve četné výhružky policií z úst správce i místních starousedlíků donutila nadšené diváky snížit frekvenci odpalování světlic a petard.

Utkání jsme měli výborně rozjeté, avšak zvyšující se množství spotřebované zelené a ubývající síly dovolily soupeři do poločasu vyrovnat. Tento trend pokračoval i po změně stran, ale náš bojovný výkon nakonec slavil úspěch, když Roman otřel střelu o Pavlítovo pozadí, což nám zajistilo vítězství 3:2. V bujarých oslavách jsme pak pokračovali v autobuse cestou zpět a následně na Strahově až do časných ranních hodin. Jedinými smutnými momenty bylo zranění Bohyně, která to odhopkala dva týdny o berlích, a brutální faul na Filipa, jenž skončil s otřesem mozku.

Fotografie z povedené akce si můžete prohlédnout na tinyurl.com/m3ua3c2 nebo na tinyurl.com/pmzpf54, videoreport pak na tinyurl.com/kod2coj.

TOOM

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář