V neděli 12. 10. 2014 se v osm hodin ráno sešlo šest ospalých členů volejbalového týmu Tralalalala odhodlaných čelit všem možným i nemožným útokům a nástrahám protihráčů v druhém přípravném turnaji AVL. S Péťou Bohuslavem, jako kapitánem a smečařem v čele, nastoupil jako jeho parťák smečař-zabiják Jirka Kurka, neprůstřelné bloky měl na starost basketbalista Ondra Sláma po boku s házenkářem Honzou Kaufmanem a v rámci možností nejpřesnější nahrávku zařídily Áďa Patochová a Monča Spása. Hned po ránu jsme si to měli rozdat s Rumíky, jejichž porážkou jsme tak krásně zakončili předchozí turnaj. Snili jsme o vyrovnaném, avšak vítězném, zápase, ale ranní hodina nám nepřála a než jsme se všichni stačili probudit, ze snů nás vytrhl první prohraný set. Řekli jsme si, že takhle teda ne, že když už jsme je jednou měli, přece je zvládneme znova! Optimismus v týmu stoupnul a dokonce jsme se dali do pohybu (bohužel dosti nesynchronizovaného, neboť v této sestavě jsme hráli poprvé a nikdo nevěděl, jaký styl hry od ostatních očekávat). To se bohužel o soupeři říct nedalo a tak se projevila týmová podstata volejbalu a i přes individuální snahu všech členů týmu se nám vítězství vyhnulo.
Následovala pauza, během které se většina týmu nasnídala, aby nabrala síly na následující mač proti Panters Mělník. Soupeř to byl obávaný, hlavně díky vysokému, obrovskému panu smečaři, ale my se nenechali zastrašit. Bohužel to nestačilo – pohyb po hřišti jsme opět, kdo ví proč, omezili a na spoustu skvěle umístěných smečí jsme si ani nesáhli. Takže 2:0 pro Pantery.
Po dvou nešťastných prohrách přišla dlouhá pauza, během které jsme poctivě a hlasitě fandili Trblblblblb a padla nejedna Kozlí jedenáctka. Čekali jsme na pavoukového protihráče. Po poledni se stala úžasná věc! Náš tým se s příchodem Pepči Cupala rozrostl o dalšího skvělého zabijáckého smečaře.
Snad to bylo oním zázračným mokem nebo poledním odpočinkem, každopádně pavoukový zápas proti Lamám se nám neskutečně dařil. Honza s Ondrou předvedli super výkon na blocích, konečně se jim dařilo posílat míče soupeři do hřiště, ne do outu, ale asi nejvíc se dařilo Pepovi, který každou nahrávku proměnil v dokonalou smeč a většinou i v bod. Byla to příjemná změna a všichni jsme měli obrovskou radost, když jsme Lamy porazili 2:0 a vylepšili si tak reputaci.
Nabuzeni první výhrou tohoto zápasu jsme se s úsměvem vrhli do zápasu s Chill Crew. Forma z předchozího zápasu nám v prvním setu vydržela a s přehledem jsme soupeře porazili. Druhý set jsme bohužel trochu povolili a podlehli soupeři, a když došlo na první a poslední tiebreak tohoto turnaje, nebyli jsme už schopni najet na vlnu prvního setu a vymlátit si vítězství. Museli jsme se spokojit s výsledkem 1:2 pro Chill Crew. Tím pro nás turnaj skončil (19. místo z 25 týmů) a nezbylo nám než odebrat se do sprch.
I přes to, že jsme většinu zápasů prohráli, užili jsme si to. Věřím, že příště už budeme sehranější a vítězných setů bude mnohem víc. J
-Monča Spása-
0 komentářů