Je čtvrtek 26. března a parta ostřílených borců + Sakmár se sešla k důležitému utkání proti družstvu budoucích kantorů z Karlovky v čele s blonďatou učitelkou, která nejednou pokárala Vagiho rákoskou. O tom více dále v textu.
Naše sestava tradičně nadupaná: do brány zamířil o(b)střílený matador Ondra “díra, hole, das Loch, l’ trou” Chmelař, obranu mu zajišťovali Vašek “poprvé jsem letos vyplnil statistiky” Koubek s Jirkou “azuro kolekce dresů” Kurkou, druhá obrana Peťa “kuci nesmějte se tramvajákovi, že ho obehraje i holka” Vágner s Martinem “hrajte tělem, ne jak já” Benešem. V první útočné linii dostali šanci Peťa “i ta holka o hlavu vyšší než já by mě přeprala” Bohouš, Martin “netrefim ani tři stodoly vedle sebe” Cuhra a Honza “trefit bránu, to už mi několikátý zápas po sobě nevyšlo” Kotrbatý. Druhé hvězdné trio alias žolík utkání se skládalo z Jakuba “výjimečně střízlivého” Víta, Jakuba “Vinnetoua” Svobody a Michala “škoda vymejšlet jakékoliv trapné přirovnání” Sakmára.
Samotný zápas nezačal nikterak příznivě pro nás, v půlce první třetiny jsme už tušili, že velké ambice v podobě pouze 6 hráčů soupeře byly smazány po třech rychlých gólech. Taktika uhonit soupeře vyšla výborně, ale soupeři. Naši branku občas hájil gólman Ondra, například tím, že jsme ho posílali do háje za další nechycený gól. Ani na čtvrtý gól, který jsme dostali ve druhé třetině, jsme nedokázali odpovědět a naši totální střeleckou impotenci podtrhávaly buď naše přetrapné střely, které letěly na bránu 5 a více vteřin, a také povedzme velmi kvalitní soupeřův gólman. To se o soupeřových hráčích ale říci nedalo, nebyli nějak extra vyspělí, hráli hokejovým silovým stylem, na nás to ale stačilo (hokejky jsme v podstatě měli zbytečně, jelikož jsme skákající loptičku stejně nikdy netrefili a po zemi si nahrát nedokázali).
Ve třetí třetině však přišel velký zlom a již inovovaný plán “nedostat desítku” se po Cuhroušově gólu a rozeznění gólmanových kalhot v celé hale změnil na “velký obrat”. Tento plán se však po 21 vteřinách opět změnil zpět na “nedostat desítku” a po několika dalších minutách na “nedostat dvacítku”, který byl velmi profesionálně splněn, za což si můžeme pogratulovat. Je to ale jediný úspěch, kterého jsme v zápase dosáhli, jinak jsme hráli opravdu špatně, neběhali jsme a nevyužili výhodu většího počtu hráčů na ledě.
Všichni už napjatě čekáme na další zápas, který se koná za 14 dní, konkrétně ve čtvrtek 9. dubna v 17:00 proti krutému el seňorovi Mazimu a jeho trapnému týmu neúspěšných jaderňáků. Všichni jsou vítáni, fanynky dvojnásob.
PS: Kdo očekával barvité vylíčení, jak Vagiho nejednou obehrála holka, tak to lze jen těžko popsat slovy. I s plnou pusou dokázala florbal hrát na/při vrcholu a lze chápat, že se Vagi nesoustředil naplno na hru (odpuštěno mu ale není, i když on si odpustil do trenek dost).
PS2: Kdo očekával pichlavé poznámky na našeho slovensko-ukrajinsko-rusko-gruzínského spoluobčana, tak snad k němu ani není čo povedať. Po tom, co splatil všechny své pokuty, začal se sprchovat a přestal napadat disciplinární komisi, tak zbývá komentovat pouze jeho hru. Tu bych já (a předpokládám, že mluvím za všechny spoluhráče, florbalisty, živé bytosti i načesané psy trousící hovna na chodník před Trojankou) rád ohodnotil slovy: “Prosím, vypíchněte mi obě oči, ať se na to nemusím dívat.”
0 komentářů