Čtvrtek 15.4. kolem 3:00 na Desítce: “My máme na FELu taky těžkou matiku, ale vy si z nás pořád děláte prdel a to mě sere.” Na to jsem odpověděl něco takového, že všechny důkazy, které do detailu děláme, jsou v životě k ničemu. “Ale my děláme taky důkazy, každou definici, co jsme probrali, jsme si dokázali,” odpověděl. Hmm, asi slušná fakulta :).
To byl okamžik stvořený na sázku. “Že nevypiješ 5 velkých absinthů?” “V pohodě, když mi je koupíte.” “Tak se o něco vsadíme, pokud to zvládneš do 30 minut, tak vyhraješ. Pokud ne, budeš chodit na zápasy Tralalalala fandit jenom v šále.” “Ne, na playoff nepůjdu.” (Chybí nám už jen 3 zápasy do konce) “Tak na Hanspaulku.” (Tam je zápasů ještě 8) “Dobrá.” “A co chceš, když to do 30 minut zvládneš?” “Nevím, asi nic.” Oskar za chvíli přinesl první dva absinthy, ale i kýbl, který se o minutu později hodil.
A tak se stalo, že nám bude do konce sezóny chodit fandit naháč. Sázka byla druhý den zmírněna, takže může fandit v trenkách, ale každý zápas mu můžeme napsat něco na břicho. O kom celý příběh je, si lze snadno domyslet, pokud nevíte, přijďte se podívat na zápasy.
Ve čtvrtek jsme nastoupili proti týmu Pašáci, kteří sestoupili z vyšší soutěže a papírově měli být silným týmem. Byla to banda hulvátských sedláků. Průběžné skóre v nich spouštělo nepodmíněné neandrtálské reflexy a tak dojížděli souboje, atakovali brankáře a nadávali nám do malých čůráků. To nám nevadilo, protože jsme se od přítomných dam dozvěděli, malý čůrák je lepší než velký. S touto pro většinu týmu uklidňující myšlenou jsme dotáhli zápas do vítězného konce v poměru 6:2 pro Tralalalala. Kdo dal z našeho týmu gól nevím, ale za jeden obdržený gól může Krči, který brutálně fauloval ve vápně a za druhý Cukrouš, protože se to dalo chytit. Příští zápas se hraje 23.4. večer a po něm je plánován velkolepý přesun na XXII. Všejadernou fúzi, kde nesmí žádný jaderňák chybět.
Navrátilec Ševeček
0 komentářů