Pohani a barbaři opět vítězí

Přátelé,

Je mi ctí že mám tu možnost napsat report ze včerejšího (28.4.2015) zápasu a především ze včerejšího zábavně naučného programu po zápase. Začněme nejdříve zápasem. V poměrně pošmourném počasí jsme se sešli na zápas v silné sestavě posílené o neočekávané posily z Českých Budějovic/Saigonu v podobě Jana “Čumte jdu poblejt tramvaj” Hejňase a Petra “Dráta” Komínka. Dále už z běžnějšího hráčského kádru se dostavili Tomáš “TOOM” Kouřim, Pavel “Pavlito” Bartl, Filip “Cigaretka” Petrásek, Milan “Otík” Lecián, Verča Blechů, Martin “Volejbalista” Ševeček, David “Chodim s holkou 11 let a svatba nebude” Karal a Petr “Jana nikam nechodí, protože mi žehlí” Habásko. V hledišti se o podporu starali Martin “Prasečí packa” Cuhra, Oskar “Pivo-Čuník” Löw, nahatý Jarda “Bobshit” Homoláč, Štěpán Poláček a Kuba Rousek.

Zápas proti pánbíčkářům z Teologické fakulty (třetí místo ve skupině) začal poměrně svižně. Hrálo se nahoru dolů, ale stále se nám nedařilo vstřelit kastrátům gól. Pravdou je, že jsme nedodržovali příliš dohodnutou taktiku a dostatečně jsme nehanili víru našich protivníků, tak jak jsme plánovali na pivě před zápasem. Zkrátka v prvním poločase se toho tolik zajímavého nestalo, snad až na pár drsnějších zákroků od Martina Ševečka a Dráta. Soupeř se nicméně vždy oklepal a v duchu svojí výtečné víry nám stejně odpustil. V poločasové přestávce jsme dali hlavy dohromady, posilnili jsme se zelenou a vlítli na soupeře. Téměř okamžitě přineslo naše nasazení ovoce, když Martin Ševeček nekompromisně poslal soupeře do vedení výstavním vlastňákem – 0:1. Poté co jsme si s Martinem ujasnili na kterou bránu hrajem, získal zápas konečně námi očekávaný směr. Nejprve jsme po sérii rohů a outů dotlačili balon do brány zásluhou Hovnivála. 1:1. Otík se následně krásně prosadil hlavou a po Filipově nájezdu zakončeném mezi brankářovy nohy jsme vedli dokonce už 3:1. Dále se trefil z brány vyběhnuvší David a účet večera završil Drát po tradiční sérii narážeček s TOOMem. Žádné překvapení se tedy nekonalo a věční panicové si odnesli debakl 5:1. Děkovačka Tralalalala – Veteráni pak byla ozvláštněna hromadným skokem do křoví.

V hospodě jsme začali již tradiční diskusi o Goethově díle nad sklenicí archivního vína. Poté co jsme se bohužel rozdělili na dva ideově naprosto rozdílné tábory, kde tábor první (vedený Oskarem) tvrdil, že Goethe ve svých prózách narážel na krutost a nespravedlnost tehdejší doby, a tábor druhý který tvrdil, že Goethe byl prostě vůl, jsme museli naše polemizování ukončit, aby tak nedošlo k větším hádkám či dokonce při. Poté se však rozjela ta stará dobrá zábava, jak si ji my veteráni pamatujme z dob našich studií, kdy v A-týmu byli správní kluci z Jaderky a ne partička uplakánků jako je tomu dnes. O zábavu se staral především Hejňas a Prasečí kopýtko, velmi prozřetelně zakoupené TOOMem. Prasečí kopýtko putovalo z piva do piva, vrch nebo spodek se hrál prakticky neustále a vůbec se nám podařilo vyvolat klasickou atmosféru zhnusení a zděšení ostatních zákazníků hospody. Pak už věci nabraly rychlý spád – házení značkou, žvýkání drátu, skok do kolejiště, blokování dveří v metru, hromadné focení ve fotobuňce kde nás v jednu chvíli bylo asi 10, zápasení na zastávce, zeblití tramvaje Hejňasem, koupání v kašně a završení večera kde jinde než na desítce.

upr

Doufám, že byl včerejšek dostatečnou inspirací a že se ve stejném duchu povedou všechny pozápasové hospody. Tímto bych vám všem chtěl poděkovat za krásný a obohacující večer.

S přátelským pozdravem

Drát

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář