Byl úterní večer a díky studené frontě ze Sibiře venku mrazivých -10°C. [*Zde navrhuji diskusi na téma: Kolik čárek má být v první větě, kde a proč?*] Přestože se v takovém počasí ven nikomu moc nechtělo, sešly jsme se nakonec na souboj s Chicas v hojném počtu 5 útočnic (Zdenka, Kristýna, Eliška, Terka, Lucka) , 3 obránkyň (Robi, Ivet, Evka), 1 brankářky (Barča) a 1 trenéra (Mára). Během předzápasové porady jsme se zahřívaly poskakováním na místě, v duchu jsme děkovaly Barče za nové dresy, pod které se vejde dokonce i mikina, a těšily se, až budeme moct konečně začít hrát.
Začátek zápasu nebyl snadný. Svaly měly zpomalenou reakci, chyběl cit ve zmrzlých nohách a šátek chránící obličej (a tvořící look drsného bandity) byl nepoužitelný, neboť se přes něj nedalo moc dýchat a později zamrzal. Po prvním inkasovaném gólu přišla na řadu nová strategie “jakmile budete na jejich třetině, střílejte”, které se okamžitě chopila Zdenka, a vyrovnala tak na 1:1. Bohužel na to okamžitě zareagovaly Chicas a opět se dostaly do vedení.
Druhý poločas přinesl několik šancí, ale žádný zvrat. Barča předváděla neuvěřitelné zákroky, Eliška zablokovala pár střel vlastním obličejem, přesto jsme však dostaly další dva góly a zápas tak skončil 1:4. Pozitivem je, že se prý sportováním za nízkých teplot zvyšuje tvorba červených krvinek, takže na další zápas bychom měly být v o to lepší kondici.
Terka