Na strahovské dvojce nastoupilo 27.3. od deváté hodiny večerní ke svému čtvrému zápasu v první lize tralalácké áčko. Motivováni slibně vypadající tabulkou si optimističtější hráči začali pomalu myslet na rýsující se prvoligové překvapení, nicméně zápas měl ukázat, že naděje na play-off jsou předčasné.
První minuty zápasu proti smrtonošům z FC Zubatá ovšem nenaznačoval, že bychom jim neměli být vyrovnaným soupeřem, ba naopak. Rychlost a technická vybavenost Tralaláků (některých) překonávala silovou hru protihráčů, kteří byli všechno jen ne kost a kůže. Mrzet nás mohli pouze neproměněné šance, díky kterým jsme mohli soupeře dostat pod drn ještě dlouho před koncem utkání. Místo toho ale několik málo svých příležitostí soupeř efektivně využil a Tralaláci proto museli vždy dotahovat skóre, které se v poločase ustálilo na nerozhodných 2:2.
Jestli byla první půle lekcí z efektivity, tak druhá byla vysokou školou. K tomu si přičtěte rozhodčí ze staré školy, kteří soudcovali utkání v duchu „nováček v soutěži musí jít pěkně zpátky dolů“ a vyjde vám konečné skóre 5:2 pro Zubatou. Že i rozhodčí na konci uznali, že jsme byli herně lepší, jsme si tak mohli strčit za klobouk a odebrat se podpořit kolegy z Jaderného odpadu. Ti nám později v hospodě ukázali, že komunikace s rozhočím se musí pěstovat i mimo hrací plochu, když rozhodčího jejich zápasu nechali úctivě „vyhrát“ ve Vrch nebo spodek.
Tímto zápasem sezóna každopádně neskončila a my si příští utkání jdeme pro tři body, které by nám měly zajistit setrvání v první lize.
Kuba
P.S. 30.4. valná hromada!!!