Bylo to 4. listopadu, kdy jsme se setkali v přímém boji o první příčku naší skupiny s týmem Vobě stejný. Věděli jsme, že to nebude lehké utkání. Nejenom proto, že soupeř zatím sbíral samé výhry, ale k zápasu se omluvila naše brankářská jednička Beňo. V podobných situacích si vzal rukavice Dan, tentokrát ale byla řada na Prezidentovi. Nicméně s blížícím se začátkem zápasu se Prezident stále neukazoval. Nervózní fanoušci si okusovali nehty, když tu se náhle (asi z rekondičního pobytu) přiřítil. Stačila jedna střela na rozchytání a už se hrálo.
Zápas začal ve velkém. Soupeř rychle otevřel skóre. Na to však dokázal odpovědět Ohy a následnou pumelicí nám zajistil vedení Jednatel. Do konce prvního poločasu to byla přetahovaná. Po gólech se blýskli Dan i Rossi. Bohužel, i přes skvělé zákroky naší nové dvojky, dokázal soupeř vždycky vyrovnat. V druhém poločase už ale byla situace jiná a byli jsme to my, kteří tahali za kratší konec. Zlom přišel, když jsme dostali gól na 6:4, při kterém si jeden z protihráčů trochu dopomohl rukou. Potom už jsme z nějakého důvodu přestali úplně hrát a ostudně inkasovali dalších 5 branek. Nakonec vysoká prohra, ale první v tomto ročníku.
Pavel