Psalo se úterý 4.10. a zdálo se, že to bude den jako každý jiný. Ráno ze Strahova odjely busy nadupané ještě stále přítomnýma prvákama, kteří horko těžko vstali z postele po noční pařbě, později dopoledne pak prázdnější autobusy se staršími studenty, kteří se již nestydí po pařbě dobře vyspat. Málokdo ze zmíněných ovšem tušil, že dnešní večer bude něčím výjimečný. Bude se totiž hrát fotbal… a to kvalitní fotbal.
Na zmíněný fotbal na straně jedné nastoupilo mužstvo týmu The Gamblers, nového týmu v lize plného nevyblázněných entuziastů, kterým ještě ani nezaschl první písek ze strahovských hřišť v turfách. Na straně druhé náš věhlasný tým Tralalalala spadající pod ST FJFI, který už překonal jiné nástrahy strahovské ligy než tým mlíčňáků neschopných v prvním kole porazit ani vozíčkáře z Clubu 111. Večer se nachýlil a týmy stanuly proti sobě.
S odbitím 20. hodiny zazněl úvodní hvizd z píšťalky hlavního sudího Davida zvaného „Krocan“, kterému měl na lajně asistovat neznámý jinoch zahalený v kapuci. Zápas začal nevídanou přestřelkou a shlukem vyložených akcí, které ani na jedné straně překvapivě neskončily gólem. Brzy se však ukázalo, že v našem týmu zřejmě došlo k chybě v komunikaci a polovina lidí vůbec netuší, jestli má hrát v obraně nebo v útoku. Teď už ovšem nebyl čas to řešit, tak jsme radši našim spoluhráčům s mírnými problémy s češtinou vysvětlili, co to znamená, když na tebe někdo zběsile huláká „ZÁDA!!!!“. Tohoto zmatku v našich řadách si bohužel všiml i soupeř a rychle se ujal vedení. To ovšem nezkušené soupeře ukolébalo s vidinou snadného vítězství, čímž nám nabídli šanci ke srovnání. Tu jsme zkušeně využili, a ještě jsme jim těsně před poločasem přidali gól z přímého kopu, aby měli o čem debatovat o přestávce. Stav o poločasu byl tedy 4:3 v náš prospěch.
Ve druhém poločase na nás vlétli tak nadržení, že jsme měli problém ubránit počestnost našeho v bráně stojícího kapitána Vojty hrajícího si na golmana. Zápas začal gradovat a také zákroky začaly být mírně ostřejší. Moc tomu nepomáhal postranní rozhodčí v kapuci, jehož hlavním úkolem zřejmě bylo schovávat se za popelnicí a dělat, že neexistuje. Zkušený Krocan ovšem zápas kočíroval s jistotou ostříleného kovboje a zápas se tedy udržel v mantinelech fair play. V půlce druhého poločasu už jsme stačili ztratit své vedení a nyní jsme prohrávali 5:4. Zde se však ukázalo, že fotbal není black jack a musí se u něho trochu i běhat, a tak týmu Gamblers začala docházet pára. To se projevilo především v sporadičnosti návratů do obrany po ztrátě balónu a zápas se jim začal nenávratně vymykat z rukou. Posledních 5 minut se neslo v duchu spaghetti westernu, kdy jsme se útoky a přečíslení obou týmů střídaly stejně jako facky v souboji Buda Spencra a Terence Hilla. Ukázalo se ale, že my jsme byli Bud. Zápas jsme tedy dotáhli do zdárného konce a týmu The Gamblers jsme tímto poradili, aby se vrátili k hraní žolíků proti babičce o koruny.
Konečný stav byl 7:6 pro nás, góly – 2x Zdenál, 2x Matěj, 2x Pavel, 1x Honza, minela zápasu přidělena našemu „golmanovi“, protože za celý zápas chytil asi jen jednu střelu. Po zápase jsme samozřejmě potěšili celý Strahov našim vítězným pokřikem a s dobrou náladou jsme se odebrali zapít vítězství na Desítku.
Zdenál