Dopraváci asi prožili rušné zkouškové období, jelikož při úvodním buly stáli na polovině tohoto soupeře pouze čtyři borci. Toho bylo samozřejmě třeba využít. Držení míčku bylo jednoznačně v naší režii, ale gól jsme dlouho vsítit nedokázali. Nakonec se to povedlo duu Kurka-Sakmár, když prvně jmenovaný doslova našel Michalovu hokejku na středu hřiště, od které balónek nasměřoval do soupeřovy klece. Po několika minutách se soupeři podařilo doplnit kádr o pátého člena a hra začala být vyrovnanější. Záhy nás naše nízká produktivita začala mrzet, jelikož se soupeř začal dostávat do brejků a postupně otočil vývoj utkání až na 1:3. Naštěstí náš bojovný duch nebyl zlomen a nejprve dokázal dotlačit míček z dvojnásobné dorážky až za brankovou čáru Kuba Vít, a poté se znovu odhodlal k činu Michal, který s lehkostí sobě vlastní překonal soupeřova brankaře razantní technickou střelou pod lehce zdviženou nohu, a bylo srovnáno. I přes naši urputnou snahu se nám do závěrečné sirény další gól vstřelit nepovedlo a zápas tedy skončil remízou 3:3.
Na úvod letního semestru jsme si tedy připsali do tabulky cenný bod. Toto byl však jeden z těch méně častých zápasů, kdy zisk jednoho bodu spíše znamenal ztrátu bodů dvou. ]]>
Mára.
]]>Čekali jsme nelehký zápas, jelikož soupeř Dokuref v této sezoně neztratil ještě ani bod. Bohužel, vývoj utkání tomu nasvědčoval. Leč první jsme zahrozili my, když Honza Kotrbatý přesnou přihrávkou našel Zdeňka Junka nabíhajícího před bránu, nicméně díky brilantnímu zákroku gólmana protihráče se míček do brány nedostal. Nutno dodat, že tento brankář chytal dobře po celý zápas a úspěšně likvidoval spoustu našich pokusů a zejména nedával šanci pro dorážky.
První udeřili Dokuref, když si po pravé straně naběhl jeden z útočníků a vymetl veškeré pavučiny v horním růžku branky. Soupeř nás od té doby přehrával a do konce prvního dějství stačil dát ještě 5 fíků. Udeřili jsme ale i my, když Zdeněk Junek nahrál Honzovi Kotrbatýmu, nabíhajícímu po křídle, a ten nekompromisně zavěsil přímo do šibenice.
Druhá část se podobala té první a soupeř byl i nadále dosti nebezpečný. Měli jsme ale i světlé momenty. Hned ze začátku druhé třetiny se uvolnil Honza Kotrbatý a přidal svůj druhý gól v zápasu. Další branku přidal Hamboš po přihrávce Marka Urbana. Ke konci třetiny fauloval náš „oblíbený“ protihráč a někdy též rozhodčí Petr „jsem tlustý prase, směju se jak debil a jsem úplně retardovaný“ Fořt, když nahodil Martina Cuhru na mantinel, za což mu nadávali do čůráku i jeho spoluhráči. Dostali jsme díky tomu výhodu přesilové hry.
Ta se protáhla až přes přestávku. Soupeř se sice urputně bránil, nakonec se nám ale podařilo početní výhodu zužitkovat, když Tomáš Hambálek našel volného Vaška Koubu a ten se nemýlil. Během třetí části jsme se herně o něco zvedli a naopak soupeř trochu polevil, takže hra byla opticky mnohem vyrovnanější. Tomu odpovídalo i vyrovnané skóre 2:2 této části, když se za nás trefil ještě Martin Cuhra po přihdávce od Honzy Kotrbatého, což uzavřelo náš gólový přísun.
Celkové skóre bylo 5:12, což sice nevypadá příliš hezky, ale vzhledem k počtu našich hráčů a kvalitě soupeře jsme očekávali, že se zápas může vyvíjet mnohem hůře. V dalších týdnech nás čekájí zápasy se soupeři, kteří jsou blízko nás v tabulce, a budeme tedy rádi za každého fanouška, který nám pomůže tyto soupeře porazit, a tím se i posunout v tabulce nahoru.
]]>V 8:30 jsme se v hale setkali v této sestavě: Víťa Škvára, Zdeněk Junek, Peťa Bohuslav, Marek Matas, Petr Veverka, TOOM Kouřim, Martin Cuhra, Vašek Kouba, Ondra Sláma, Kuba Vít a brankářka Aneta Čermáková. Později se přidali také Kája Kopecká a Tomáš „nejsem schopnej vstát dřív než v 11“ Hambálek.
Turnaje se účastnilo 6 týmů, které byly rozlosovány do dvou skupin. V té se hrálo každý s každým dvakrát 10 minut, následně křížem semifinále a zápasy o umístění. V naší skupině jsme sehráli 2 zápasy, a to se stavebkou a s dopravkou. O té jsme z univerzitní ligy věděli, že je těžkým soupeřem, a tak se naše naděje upírali na zápas s FSv.
Ten však nezačal vůbec dobře, když hned první střela soupeře skončila za zády brankářky. Hráči v poli se ale rychle vzchopili a celou první polovinu soupeře jasně přehrávali. Po výborné práci obrany, vyrovnávacím gólu Zdeňka Junka a dvojí trefě Petra Veverky následovaly ještě góly Kuby Víta a Peti Bohuslava a na světelné tabuli svítil stav 5:1. Poté jsme však polevili a naopak soupeř se nevzdával a postupně čtyřmi góly vyrovnal stav na 5:5. Minutu před koncem bohužel stavárna přidala ještě jednu trefu, a tak zápas skončil skórem 5:6. Nutno dodat, že druhá půlka se zdála být poněkud delší, než oněch 10 minut, což dávalo tušit, že zapisovatl zapomněl včas spustit časomíru, což nás nejspíš stálo výhru, jelikož soupeř dal poslední góly až na úplném konci zápasu.
Druhý zápas nás čekal málo početný, ale silný tým fakulty dopravní, který se nakonec v počtu 5+1 hráčů dostal až do finále. Utkání jsme neodehráli špatně, ale útok byl poněkud bezzubý, prosadil se pouze TOOM Kouřim. Ačkoliv jsme bránili lépe než obvykle, tři naše chyby soupeř chladnokrevně potrestal a výsledek 3:1 pro nás znamenal jediné: bojovat se bude už jen o předposlední příčku.
V posledním zápase jsme se utkali s fakultou strojní. Nepostoupení do semifinále u nás způsobilo ztrátu motivace a navíc hladinka alkoholu v krvi (Svijany za 10 Kč) začala rychle narůstat. Navíc ač soupeř obsadil v druhé skupině poslední místo, v soubojích o vyšší příčky by se rozhodně neztratil. Zápas měl tak celkem jasný vývoj a v průběhu zápasu se změnil cíl z „neskončit poslední“ na „nedostat desítku“ a zvláště pak u některých na „udržet rovnováhu a nepadat na podlahu“, kterou před zápasem vylízal Ondra Sláma, když prohrál vrch nebo spodek. Nakonec se nám povedlo nedostat desítku (kompenzovali jsme si to dostatečným přísunem jedenáctky) a v čase 20:00 svítil na tabuli stav 9:2. Góly si v posledním zápase připsali Vašek Kouba a TOOM Kouřim.
Ve finále turnaje se setkala již zmiňovaná FD s velice početným týmem FBMI. I přes velmi sympatický výkon FD zvítězila FBMI, a zařídila si tak náskok 5 bodů v průběžném pořadí Souboje fakult. Florbalovým turnajem tedy připisujeme do celkového skóre „pouze“ 6 bodů a předáváme symbolickou štafetu na frisbee. Turnaj se koná 16.3. na Kotlářce.
Konečné pořadí florbalového turnaje a počet bodů do celkového bodování
1. FBMI – 15 b.
2. FD – 13 b.
3. FIT – 11 b.
4. FSv – 8 b.
5. FS – 7 b.
6. FJFI – 6 b.
]]>
]]>Náš tým se pro změnu sešel, jak je poslední měsíc a půl špatným zvykem, ve velmi obměněné sestavě. Po delší době se přišel podívat Marka Matase, podruhé dorazil Martin Cuhra a zbytek týmu tvořili Vašek Kouba, Marek Urban, Honza Kotrbatý, Víťa Škvára, Tomáš Kouřim, Tomáš Hambálek a brankář Michal Vacek. Soupeř měl jednoho hráče na střídačce a v bráně poměrně nejistého, ale bohužel výrazně vzrostlého brankáře.
Od prvních minut zápasu bylo vidět, že soupeř disponuje velmi dobrými hráči, vždyť i podle statistik má v TOP10 nejlepších střelců hned 4 hráče. Jako první inkasoval náš tým, ale velmi rychle zase srovnal ve 3. minutě zápasu zásluhou TOOMa Kouřima, který obdržel výbornou nahrávku do breaku od Víťy Škváry. V desáté minutě soupeř znovu vsítil, ale opět jsem rychle srovnali, když Hamboš basebalovým úderem prostřelil brankáře po žabce od Honzy Kotrbatého. Do konce první třetiny jsme obdrželi ještě gól, ale skóre bylo akceptovatelné.
Do druhé třetiny jsme vykročili dobře a srovnali. Nicméně v zápalu boje a s dobrým výsledkem na tabuli jsme se jali hrát útočný florbal, čehož soupeř využil k brejkům, které prováděl výborně, a i přes mnoho skvělých zákroků našeho brankáře jsme dostali za druhou třetinu 4 góly. Taktéž jsme v této třetině přišli o TOOMa, který vymknutý kotník chladil až do konce zápasu a přidal se tak k řadě zraněných a nemocných v našem týmu. Jediným světlým okamžikem byl gól od hráče, od nějž se bodový zisk čekal snad nejméně, a proto ani nebyl dopsán na soupisku. Marek Matas v desáté minutě totiž vsítil náš čtrvtý gól, čímž si odčinil minelu, které se chvíli předtím dopustil.
Do třetí třetiny jsme nevstupovali zrovna nabuzeni, zvlášť když jsme na úvod dostali další 3 góly. Nicméně slušnost soupeře nebo nedostatek sil jim neumožnily další skórování a jako perličku na závěr si pro nás připravil Marek Matas další gól, když výborně tečoval přízemní nahrávku od Marka Urbana.
Ukončili jsme zápas v poměru 5:10 a marně čekáme na výrazný bodový zisk. Zatím jsme s jedním bodem poslední ve skupině, proto na zkouškové období plánujeme tréninky, jejichž cílem je hlavně připravit se na florbalovou část Souboje fakult, který se uskuteční 2. února. Na příkladu Marka Matase vidíte, že prosadit se v našem týmu může opravdu každý. Tímto vás zveme na naše tréninky a přejeme příjemné prožití Vánočních svátků.
]]>Naší strategií tentokráte nebylo již jen bránit a podnikat brejky, jelikož dorazivší sestava byla poměrně silná, a také jsme si dali za cíl málo početného soupeře uběhat. Bohužel tento cíl jsme naplnili pouze napůl. Sice jsme po dlouhé době měli míček na lopatách víc než soupeř, a to poměrně výrazně, naší první pětce se však tuto převahu nedařilo zúročit. Soupeř si také brzy všiml, že střelecká potence leží hlavně na našich obráncích, čehož vhodně využíval a střelecké pokusy umně kryl, případně vše zachraňoval jejich výtečný gólman. Naše druhá pětka již neměla míček pod tak velkou převahou, čehož využil soupeř k občasným útokům. Z nich naopak hrozila naše 2. pětka, když mohla útočit do ne zcela zkonsolidované obrany.
Jako první udeřil náš tým, když zpoza brány nahrával do předbrankového chumlu Honza Kotrbatý, Marek Urban sice krásnou nabídku nevyužil, nicméně vedle něj stojící dublér Tomáš Hambálek zasáhnul prázdnou bránu. Toto skóre jsme bohužel neudrželi a jediný střelec soupeře obrátil skóre na 1:2. Tento nepříznivý stav se ještě podařilo asistujícímu Hambálkovi a střílícímu Vítovi srovnat, ale to byl bohužel poslední gól zápasu. Na poslední minutu se nechal Hamboš vyloučit za hru na zemi, kdy chtěl mermomocí dorazit volně se flákající míček před bránou do zařízení. Na poslední minutku naskočila nejsilnější možná sestava a i přes oslabení výborně presovala, nicméně střílející Marek Urban trefil přesně pravý horní vingl těsně po hvizdu rozhodčího, ukončujícího zápas. 7
Rozešli jsme se tak se soupeřem smírně, čímž jsme opět darovali body nejslabšímu týmu s nulovým bodovým ziskem, tak jako tomu bylo u ISC Rockers. V současné době máme 4 body a jsme 7. z 10 týmů. Po slibném začátku, kdy jsme první zápas jednoznačně vyhráli a druhý prohráli o jedinou branku s jedním z nejlepších týmů a v obou zápasech jsme předvedli výborný výkon, přišla delší doba temna, způsobená zejména špatnou morálkou a docházkou na zápasech a také četnýmy zraněními a nemocemi. Doufejme tedy, že se v jarní části porveme o zbylé body a uděláme vše pro to, abychom se dostali do play-off.
]]>Dnes si tedy, na rozdíl od zápasů, kdy jsme hráli ve třech lajnách, můžeme dovolit vypsat seznam dorazivších bojovníků, není totiž vůbec dlouhý: bránu střežila Aneta Čermáková, v obraně úřadovali Víťa Škvára s Tomášem Czakojem a Honzou Kotrbatým a útok táhli Tomášové Kouřim a Hambálek spolu se Zdeňkem Junkem.
Před začátkem zápasu kolovaly v týmu řeči o slabém brankáři soupeře, na čež kontroval Honza Kotrbatý tím, že některé hráče soupeře zná z naší florbalové extraligy. A skutečně: byli tam 3 hráči z extraligového Future, sekundovali jim zbývající hráči z druhých a třetích dorosteneckých lig a brankář byl z juniorských Bohemians. Karty byly tedy rozdány jasně a vývoj zápasu tomu odpovídal.
Popíšu tedy jen čtenářsky zajímavé části zápasu. První je z poloviny druhé třetiny zápasu, kdy Víťa Škvára prohodil míček mezi obránci a Tomáš Hambálek backhandem skóroval pod rukou brankáře pod břevno, čímž snížil stav zápasu na 6:1. Druhá pěkná akce se objevila na začátku třetí třetiny, kdy Honza Kotrbatý famózní střelou přes množství clonících hráčů uklidil míček do levého růžku po nahrávce Tomáše Hambálka zpoza brány. Zejména na konci první a během druhé třetiny se objevily i další hezké, zejména brejkové, akce, bohužel bez gólové třešničky na dortu.
Ve třetí třetině nám již došly síly. Zápas nakonec skončil 14:2, kdy v poslední třetině chtěl soupeř takřka bez úcty mermomocí vstřelit 15 gólů. To se nanštěstí nepovedlo, výsledek je ale i tak nepěkný. Doufám, že s tak špatnou docházkou jsme se potkali poprvé a naposled, a v pátek 23. 11. od 14:00 vás diváky budeme bavit na zápase s Provozně ekonomickou fakultou hnojařskou. Tato fakulta je momentálně na předposledním místě tabulky, proto jistě půjde o velký šlágr, na kterém nesmíte chybět!
]]>Soupeře byl však také dobře takticky připraven a zejména na jeho první lajně bylo vidět, že to nejsou žadní dřeváci. V první třetině jsme se marně pokoušeli proniknout obranou soupeře a vyslali pouze několik propagačních střel, se kterými neměla brankářka problémy. Pokaždé, když už se rýsoval náznak slibné akce z naší strany, hráči soupeře rychle otočili hru a z přečíslení vstřelili gól. Takto to bohužel bylo i po zbytek utkání, a i přes velkou snahu obránců a brankáře jsme dostali 6 fíků. Jediným čestným zářezem se zapsal Jakub Vít, který po pěkné práci Michala Šakmara střílel do prázdné brány. Zápas tak skončil 6:1 v náš neprospěch a my ve fakultní UFL stále čekáme na výhru. ]]>
Sešli jsme se v celkem silné sestavě 11 hráčů v poli a brankářky. Premiéru za Tralalalala si odbyl Jirka Kurka. Již od začátku bylo znát, že soupeř má herně navrch a po 5 minutách jsme prohrávali 0:2. Nicméně ani naše útočné akce nebyly na rozdíl od pondělního zápasu úplně marné. Největší šancí první třetiny opovrhl Vašek “už se těšim až budu psát protokol na praktika“ Kouba. Zlepšilo se i branění, a tak jsme k žádným vážnějším šancím nepouštěli ani soupeře.
Jelikož v předešlém zápase jsme dostali největší kotel ve 2. třetině, chtěli jsme se tomu tentokrát pokud možno vyvarovat. Bohužel – třetí gól jsme dostali po necelé půlminutě hry. Pak si ale soupeři začli hrát tak trochu na machříky a navíc jsme jsme velmi dobře bránili, takže se protihráči téměř k ničemu nedostávali. A naopak, směle jsme se vrhli do útoku. První pár vážnějších šancí ještě skončilo nezdarem, pak ale vyvezl míček Honza “soupeře si povodim jak malý kluky“ Pozler a perfektní nahrávkou umožnil Peťovi “Veví“ Veverkovi skórovat do prázdné branky. To ovšem zdaleka nebylo všechno. Po necelé půlminutě uvolnil dobrým pasem Vojta “věčný student“ Lejsek kapitána Petra “mam zařízlý trenky v prdeli“ Vágnera, který obkličkoval dva protihráče a zavěsil do šibenice. A aby toho nebylo málo, po pár sekundách přidal další gól Peťa “kvůli mně nemá Čikita zápočet“Veverka a rázem to bylo 3:3. Od té doby se hra trochu zklidnila, a i když byl soupeř opticky o něco lepší, nepouštěli jsme ho do žádných šancí. A naopak: před koncem druhé třetiny jsme šli poprvé do vedení po další střele pana kapitána.
Bylo jasné, že třetí třetina nebude vůbec jednoduchá a soupeř vyvine velký tlak na obrácení zápasu. Jako první jsme ale udeřili my. Víťa “už nesimuluju a chodim hrát“ Škvára přešel s míčkem přes skoro celé hřiště a nekompromisně zavěsil. Bohužel pro nás byl už od té doby aktivnější soupeř. Snížení přišlo nedlouho po našem gólu. Mládenci i nadále tlačili, ale do vážnějších příležitostí se nedostávali. Až 2 minuty před koncem rozehávali standardku kousek od naší brány a této rozehrávce se nedalo z jejich strany nic vytknout – 5:5. Rozhodující moment přišel minutu a půl před koncem, kdy byl za poněkud nejasných okolností vyloučen Peťa “ani jsem se ho nedotk“ Vágner. Soupeř si sice nevytvářel nějaké dobré přesilovkové kombinace vedoucí k zakončení, ale jedna ze střel z dálky se nějak nešťastně odrazila a skončila v síti. V samotném závěru mohl ještě vyrovnat opět Peťa “nechci platit rundu za hattrick“ Vágner, ale jeho střela se do brány nedostala.
Nutno dodat, že z naší strany šlo zcela určitě o jeden z nejlepších výkonů vůbec a chybělo tomu jen bodové ohodnocení, které nakonec jen těsně uniklo. Proto jistě toužíte vidět na vlastní oči, jak nám to jde, a příště se na nás už konečně přijdete kouknout!:-)
]]>