Sport na jaderce, díky našemu Sportovnímu týmu, pořád vzkvétá. Pořád nám přibývají hráči a hráčky, kteří chtějí reprezentovat FJFI i sportovní cestou. A pořád jsou otevřeny možnosti zakládat nové, dílčí týmy. A to je více než dobře. Naše milovaná Jaderka tak může upozorňovat i jinak, než skvělými akademickými výsledky. Avšak nebylo tomu tak vždycky…
Pojďme si připomenout, za pomoci našich bývalých kolegů, jak to „Tralalalala“ vlastně vzniklo. Dovolím si začít poněkud legračně, historkou Tomáše Kouřima:
„Bylo nebylo, před dávnými a dávnými časy, začali jsme studovat jaderku. Jako každý, ani já jsem tady skoro nikoho neznal. Jenom spolubydlu Mílu Kepku, kamaráda z gymplu. A tak jsme jednou takhle šli ze školy a slyšíme, klucí, pojďte si zahrát fotbal. A protože jsme do toho už párkrát kopli, byli jsme hned pro. A tak se začala tvořit parta kluků kolem Honzy Volence. Byli jsme si dohromady asi třikrát zahrát, když jednou slyším na Dějinách fyziky: „Klucí, no, vy tam.“, říká Petr Komínek. Ani pořádně nevěděl, jak se jmenujeme a my tenkrát stejně tak nevěděli, jak se jmenuje on. Byl to jenom ten kluk, co na fotbale tak funěl. Povídá: „Hele, nechcete se mnou hrát v týmu?“ To už byla zajímavá nabídka a my jsme pochopitelně přijali. Přes tři lavice jsme mu poslali po dvou stech korunách a čekali, co se bude dít. Pak jsme ho zase jednou potkali na chodbě a hned nám řekl, že ten večer hrajeme. Kolotoč Strahovské ligy se rozjel na plno…„
No a nebyla to jen Strahovská liga. Postupem času se vybudovala rozsáhlá základna členů, a založilo se nemalé množství týmů, reprezentujících FJFI ve čtyřech hlavních oblastech: fotbalu, florbalu, volejbalu a basketbalu.
Fotbalisté to měli od začátku velmi těžké. Protože jsme se přihlásili pozdě, nastoupili jsme na místo týmu, který se na poslední chvíli odhlásil. Do druhé ligy. To je již poloprofesionální úroveň, do které nastoupila banda kluků, kteří se viděli všeho všudy pětkrát, a to ještě jenom ve škole. Neumíte si představit, co je to za pocit, dostat během 50 minut 21 gólů. Abych to shrnul, během první sezony jsme nezískali ani bod a celkem logicky sestoupili do ligy třetí.
V létě 2007 kluci „vystříleli“ záchranu ve třetí lize. A při tom se začala zvedat i týmová morálka. Rozloučili se s některými rozvraceči týmu a se všemi, pro které byly zkoušky neslučitelné s pokračováním ve studiu, a začali se soustředit na další sezonu. V této době se již jasně vyprofilovala vůdčí trojice. Petr Komínek – majitel týmu a kapitán, Jaroslav Sejkora – trenér, a Tomáš Kouřim, – vedoucí marketingu.
Úspěchy se začínaly pomalu dostavovat. Po fantastickém druhém místě na turnaji Strahov open air, jsme ihned přehodnotili naše sezónní cíle ze záchrany na postup. Ten přišlo na jaře 2008, a několikrát jsme se pak v play-off poprali o ligu první. Zatím bohužel neúspěšně. Neomezili jsme se jen na ligu, ale zúčastnili jsme se i celé řady turnajů. Zmíním jen druhé a třetí místo na Strahov Open Air, druhé místo na ISC Championship nebo vítězství v Poháru Rektora VŠE.
Od roku 2006 jsme vyrostli jak sportovně, tak organizačně. Ze spíše malé skupinky kluků s velkým nadšením se postupně stala velká skupina lidí s ještě větším nadšením. Před pěti lety jsme začali sportovně expandovat. Od sezony jaro 2009 se Strahovské ligy pravidelně účastní i náš B-tým mužů Trblblblblb a náš dívčí tým La Tralalalala. O něco později jsme se jako tým přihlásili i do prvního ročníku Univerzitní florbalové ligy a i ve florbalu jsme vzorně reprezentovali naši fakultu. Když se tyto nové týmy řádně zažily, mohli jsme opět rozšířit naše sportovní aktivity a od podzimu 2009 máme i smíšené volejbalové družstvo. O rok později přišel náš tehdy ještě poslední přírůstek, C-tým mužů Trclclclclc.
Největší rozmach však přichází v období akademického roku 2011/2012. Do vedení a organizace celého ST přichází ambiciózní trojice Tereza Kráčmerová, Zdeněk Junek a Ondřej Bartoněk. A dávají si nemalé cíle. Založení basketbalového týmu, vytvoření plně fungujících webových stránek a v neposlední řadě převzít nápad Václava Pejchala, a začít tradici pořádání vlastního turnaje pod názvem Pohár děkana FJFI.
Všechny cíle byly ještě ten rok splněny. Web st.fjfi.cvut.cz funguje, Pohár děkana FJFI se velmi zdařil. Zřídili jsme nástěnku před T-209. Začali jsme Tralalalala propagovat i jinde než ve škole, a naše řady se rozrostly o další sportovce.
V roce 2012 se také představuje nový fotbalový tým s názvem Jaderný odpad, který si ihned vydobyl slávu, oslovil mnoho fanoušků a fanynek a hlavně uhranul svým jedinečným projevem jak na hřišti, tak i mimo něj. Na podzim téhož roku přechází pod naše křídla a začíná taktéž kopat v SFL.
Vytváříme volejbalový B-tým a volejbalovou přípravku, což znamená opět další přísun čerstvé jaderňácké krve.
To mimo jiné způsobilo náš doposavadní největší úspěch – celkové vítězství v Souboji fakult 2011/2012. Jaderňáci ukázali všem, že i ve sportu nejsou žádná ořezávátka a celoroční sadu turnajů ovládli, především ve volejbalu, fotbalu a na dračích lodích. Tento úspěch se zdá být symbolickým, neboť nelze zvítězit bez síly kolektivu, a tu Tralalalala rozhodně má.
Nicméně neusínáme na vavřínech. Víme, že vždy přijde nová sezona, a tak se snažíme zintenzivnit tréninkové jednotky, zařídit kondiční a posilovací tréninky, a jiné další aktivity, díky kterým budeme moct být ti nejlepší.
Celkově již naším týmem prošlo téměř 300 sportovců, aktuálně jich více než 140 nastupuje v pravidelných utkáních. Jejich společným jmenovatelem je to, že se jedná především o studenty naší fakulty. V týmu máme zástupce prakticky všech oborů. Áčkaře, béčkaře, céčkaře, ty, kteří by měli být déčkaři až efkaři, prváky, druháky, třeťáky, bakaláře, inženýry, i dokonce doktorandy.
S rozrůstajícím se počtem aktivit rostla také potřeba větší organizace a spolupráce s dalšími subjekty. Od ledna 2009 jsme na Ministerstvu vnitra registrováni jako občanské sdružení pod oficiálním názvem Sportovní tým při Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze Tralalalala. V době zakládání o.s. jsme již měli vřelé vztahy především s panem tajemníkem, který nám umožnil zřídit si schránku v budově fakulty, a naše adresa je tudíž shodná s adresou školy. Díky tomu se nám otevřely dveře do České Asociace Univerzitních Sportů a od podzimu 2009 jsme se tak mohli zařadit po bok týmů jako je například USK Praha. Na jaře 2010 jsme se pak staly právoplatnými členy Pražské tělovýchovné unie.
Od podzimu 2008 jsou naše úspěchy všem na očích ve vitrínce, kterou naleznete v budově v Břehové ulici, v přízemí na opačné straně než je studijní oddělení. Sbírka diplomů a pohárů je už poměrně pestrá a věřím, že se bude i nadále rozrůstat.
S přispěním Tomáše Kouřima
Davor Šuker, sekretář klubu
0 komentářů