A-tým chlapců nastoupil 24.10. ke svému čtvrtému zápasu C skupiny 3. ligy proti Rotě zla. Nažhavení z minulých nemastných neslaných výsledků, jsme chtěli odčinit všechna naše předchozí zaváhání, a dokázat tak našim fanouškům (a hlavně nám samotným), že na play-off ještě máme, a co více, že jsme fotbal nezapomněli hrát.
Nastupujeme v sestavě: Oncek “ponížený a ztrapněný” Bartoněk klasicky v bráně, obrana ve složení Mišák “kapitán” Krčmář, Milan “Otík” Lecián, Michal “hlasitý” Vozár a útok Petr “stále střílím doprostřed brány” Valenta, Petr “střílím, když mám nahrávat a nahrávám, když mám střílet” Hebký, Tomáš “dnes nic” Olmr, Nikolai “taky dnes nic” Tomilov a Jakub “dnes jen jeden fík” Šandera.
Začátek zápasu se nám docela povedl. Chtěli jsme začít aktivně, tlačit se dopředu a nutit soupeře k chybám, což se dařilo. Milan tak uzmul po chybné rozehrávce soupeře míč a dokázal jej protlačit mezi nohama soupeřova gólmana. Nadále jsme měli docela navrch, avšak po pěkné akci soupeře bylo srovnáno na 1:1, když Rota zla svůj ťukec zakončila z hranice vápna pumelicí pod břevno.
K vidění byl v první půli docela slibně vypadající fotbal. Soupeře jsme hnali, a na Oncka toho šlo celkem málo. Jakub zhruba v půli prvního halfu opět prostřeluje brankáře mezi nohama z úhlu, a my vedeme. Oncek však ke konci poločasu špatně přečte situaci u lajny, pozdě doběhne míč, a útočník nemá problém dopravit míč, i když zdaleka, do odkryté brány. Strany se tak mění za stavu 2:2, vůbec nic ještě není rozhodnuto. Poté však přichází hrůza hrůz.
Druhý poločas je totiž zmatenou kaší našich zkažených přihrávek, pomalých a nervózních rozeher, a když už se nám podaří zakončit, tak mimo. Oncek statečně hájí naši svatyni, avšak ke konci zápasu podcení rozehru z autu, a soupeř zakončuje do prázdné – 2:3. Být tohle fackou, tak nás to ještě více zadupalo do země. Obyčejně hladoví, důrazní a tvrdí Tom a Niko dnes nejsou ve své kůži, a nedokáží se dostat k zakončení. Střeleckou mizérii podtrhuje Aleš, který osamocen jen před strážcem soupeřovy kasy, nastřeluje pajšl gólmana.
Velmi brzy ztrácíme míče, jsme v soubojích pozdě a nedůrazní, a tak si bereme asi 7 minut před koncem zápasu time-out, ve kterém Oncek nešetří své spoluhráče a důrazně jim promlouvá do duše. Nicméně prakticky ihned po rozehrávce ztrácíme míč a z pravého křídla je náš gólman ponížen a zdiskreditován jesličkami.
V závěru zápasu v tlaku spalujeme jednu šanci za druhou, chybí konstruktivita, nápad, zakončení. V posledních sekundách zápasu pak ještě po sérii rohových kopů dotlačí merunu za brankovou čáru Petr Hebký.
Následuje hvizd, který naši hráči rozdýchávají jen stěží. Prohra 3:4 by za normálních okolností byla důstojným výsledkem, dnes však nikoliv. Zápas se během poločasové přestávky proměnil v noční můru, která měla s fotbalem jen málo společného.
Čísla pak mluví jasně. Ze čtyř zápasů jeden jediný bod. Zbývají tři zápasy. Měli bychom alespoň dva vyhrát, abychom se zachránili, a i to nemusí stačit. Já si však myslím, že s trochou štěstí na to máme. Stačí, abychom si všichni sáhli do svědomí, zapomněli na to, co bylo a na hřišti ukázali soudržnost, týmovost, nasazení a charakter. Fotbal hrát umíme. Tak do toho! 30.10. na dvojce proti lídrovi skupiny, Ofenzivní smršti.
report by Oncek
0 komentářů