Jednoho krásného podzimního večera se sešlo devět statečných žen, aby hájilo čest Tralalalala. Čekal je velký boj s týmem HFK Příbram, který proslul tím, že rád dává soupeři na frak (Kurz šití dostal výprask 1:21), a tak dívky požádaly o pomoc externího trenéra z FELu Vaška Jánského. Cíl byl jediný: pokusit se odejít s jakžtakž slušným skórem a hlavně neudělat ostudu.
Taktika byla jasná, co nejvíc otravovat soupeřky a bránit zuby nehty. Pokud by čirou náhodou dostala nějaká útočnice míč, prostě by zkusila vystřelit na bránu stylem “co když to tam přece jen padne”. A v případě, že by nějaký ten míč kolem našich obránkyň a útočnic prošel, doufaly holky v brankářskou hvězdu Káju.
V prvním poločase to vypadalo nadějně, holky šly na střídačku “jenom” se šesti inkasovanými góly. Bohužel tempo zápasu bylo příliš rychlé a dívky už na rozjetou Příbram nestačily. Zvlášť tragické bylo jedno střídání, během kterého stihly dostat čtyři góly. Pozitivní věcí je, že si aspoň nacvičily rozehrávání a pořádně se proběhly. To se jim jistě bude hodit na jejich poslední zápas sezóny proti týmu Happy Feet.
Celkový výsledek 0:15 pak rozhodně není katastrofou, já třeba očekávala mnohem horší skóre (kolem dvacítky). Zápas pak byl okořeněn sázkou mezi Kájou a Štěpánem. Brankáři se vsadili, že kdo dostane ten večer více gólů, bude tančit na stole. Přes velkou snahu obou brankářů nakonec rozhodl jeden jediný gól a své tanečky musel předvádět Štěpán.
by Evča
0 komentářů