“Nedávej góly prdelí, ale nohama!” řekl mi spolubydlící těsně předtím, než jsem odešel. Jak se později ukázalo, tak se mi to podařilo.
Na ihrisko jsme se trousili postupně, ale bohužel v čas výkopu stálo na hřišti pouze šest borců v rudých dresech. Přesto jsme byli odhodlaní podat skvostný výkon a soupeře znemožnit v očích jejich jediné fanynky, která ještě navíc byla ošklivá jako noc.
Zápas začal klasickým oťukáváním a opatrnou hrou, jež byla součástí naší taktiky. Snažili jsme se, co nejvíce kazit jejich hru a přitom se co nejméně unavit. Po několika minutách jsem se dostal do prvního protiútoku, ale ani na dvakrát se mi nepodařilo vstřelit gól. Sebekritikou jsem nešetřil a z úst se mi uklouzla slova: “Já sem ale píča spařená!” Naštěstí s dalšíma dvěma protiútoky jsem si dokázal poradit o poznání lépe a skóre pro nás začalo vypadat velice příznivě. Už už se zdálo, že Dopraváci ztratili sebedůvěru a zbytek zápasu budou jenom zahanbeně dohrávat, ale potom se jejich fanklub rozrostl o další dva diváky. To jim do žil nalilo spoustu elánu, což vyústilo ve snížení na konci první půle. Do šaten se šlo za stavu 1:2.
Během přestávky se nám o zábavu starali naši fanoušci: opilci Radek s Cuhrou, v píči Oskar a jeden manželský pár.
Po změně stran se nám povedlo zase odskočit na rozdíl dvou branek, když se po krásné akci, na jejímž konci byl borec, který je největším trenérským úspěchem tanečního mistra Vlastimila Harapsa nebo Harapesa J a fotbalového génia Zinedina Zidana, Jan Povolný. Vidina zisku tří bodů nás však svazovala a začali jsme ztrácet otěže zápasu. Jediné, co se nám v tuto chvíli poměrně dařilo, byla destrukce soupeřovy rozehrávky. Přesto se bez větších obtíží dostávali před naší bránu a nebezpečně hrozili. Nový impulz a chuť do hry nám chtěl dodat brankář Michal, když zprznil soupeře přes nohy tak, že se zastavil až o betonovou zídku. Bohužel se tak stalo v pokutovém území a rozhodčí neváhal a nařídil penaltu. To se samozřejmě nelíbilo našim opilým fanouškům a začali vykřikovat: “Ty čůráku zajebanej! Ses asi posral ne?! Vždyť to bylo přes balón. Tvoje máma je tlustá jako prase!“ Ani to nám ovšem nepomohlo a inkasovali jsme. Do konce utkání nezbývalo mnoho času a my se dál srdnatě rvali do posledního dechu o výsledek. Paní Štěstěna se k nám však otočila zády a soupeř potřetí v tomto zápase skóroval. Konečný výsledek 3:3.
Remíza vzhledem k průběhu utkání a síle soupeře pro nás není uspokojivá. Pevně věříme, že jsme schopni podávat lepší výkony.
Rádi bychom poděkovali našim sprostým fanouškům. Jenom doufáme, že vás příště dorazí větší množství a budete nadávat ještě víc.
Marek Sommer
0 komentářů