Jednoho večera jsme se sešly k zápasu proti týmu Pajda ženy. Název soupeřek sliboval, že když budeme běhat, tak aspoň máme nějakou šanci. Trenér Mazi se po zhlédnutí soupeřek zaradoval: “Holky, konečně jsou stejné váhové kategorie.” Neradoval se však příliš dlouho, protože mezitím přišla ONA. Neuvěřitelně veliká brankářka (tam by se ti, Jabko, hledalo epicentrum!). Evidentně se někdo snažil pořádně ucpat bránu a docela se mu to povedlo.
A pak se začalo hrát. Naštěstí jsme se vrátily ke staré taktice, takže to hnedka vypadalo lépe. Po chvilce hry jsme zjistily, že brankářka je neuvěřitelně pomalá. Nevím, jestli to bylo způsobeno tím, že jí při větších rozměrech plynul čas pomaleji než nám, nebo jestli to bylo proto, že zasahovala do více časových pásem. Každopádně taktika byla jasná, kopnout to někam k tyči a ona se tam nestihne přemístit. Tak jsem to zkusila, ale bohužel jsem se trochu přepočítala při míření, takže jsem dala jen tyčku. Dál jsme pokračovaly v ostřelování brány a doufaly, že z toho něco bude. Na druhé straně hřiště se o úsměvný moment postarala naše brankářka Nikča, když sice výborně chytila střelu, ta ale měla takovou energii, že nebohou Nikču shodila i s míčem v ruce do brány. Gól tedy platil. O poločase jsme si šly odpočinout na lavičku za stavu 0:2, což vůbec nevypadalo špatně.
Ve druhém poločase jsme opět nastoupily a pokračovaly v naší taktice. Já, Áďa, Verča, Alča a Mahu (která nově dostala přezdívku Špagetka) jsme ostřelovaly bránu a obránkyně Kamča, Ivet, Barča, Káťa a Světla hatily pokusy soupeřek. Světla dokonce bránila tak vehementně, že se dočkala několika nepěkných nadávek od soupeřek, rozhodčí ale nic nepískali, a tak to protivníkům bylo k ničemu. A pak najednou byla Verča ve správném časovém pásmu na správném místě a parádně vystřelila na bránu. Brankářka, nejspíš zpitomělá jet lagem, se už nestačila pro míč natáhnout a hřištěm se konečně rozlehl radostný výkřik. Daly jsme gól! Ten, na který jsme tak dlouho čekaly. Do konce zápasu jsme se snažily snad ještě víc, ale celkovou prohru 1:6 jsme už zachránit nestihly.
Tento týden si budeme užívat zaslouženého odpočinku, ale ten další přijde to, na co se všichni těšíte. Zápas proti Pivcím. Tak zvěte fanoušky a dorazte v hojném počtu, protože toto legendární derby si rozhodně nemůžete nechat ujít.
Evča
0 komentářů